Základní data
Nad zámeckým areálem vzniká v rámci dobrovolných pracovně naučných pobytů záchranný skanzen lidové architektury jihozápadních Čech.
 |
Práce ve skanzenu
|
Detail
|
Práce ve skanzenu
|
Myšlenka vybudování skanzenu na Klatovsku je stará více než 100 let. Místní muzejníci se v roce 1895 nechali inspirovat expozicí Národopisné výstavy Československé a po celé 20. století hledali s různou intenzitou vhodnou lokalitu, zkoumali možnosti výstavby, ale především sledovali a dokumentovali stav a úbytek památek lidové architektury v regionu.
V roce 1988 získalo klatovské muzeum pro svoje potřeby objekt barokního panského špýcharu a v roce 1993 díky spolupráci s obcí Chanovice i vhodný pozemek pro realizaci skanzenu. Od roku 1994 je zde budován regionální skanzen lidové architektury. V současné době jeho autoři hovoří spíše než o muzeu v přírodě s plnohodnotným návštěvnickým provozem a servisem o záchranném projektu pro ohrožené objekty lidového stavitelství v terénu jihozápadních Čech.
V roce 1994 byly do skanzenu přeneseny dvě roubené stavby: špýchar z usedlosti čp. 6 v Petrovicích a objekt kolny se stodůlkou ze statku čp. 9 v Měčíně.
V následujících letech bylo v původních lokalitách okresů Klatovy, Domažlice, Plzeň - jih a Rokycany rozebráno 15 objektů, z nichž některé se již představují v expozici skanzenu, ale další na svoji chvíli ještě čekají v depozitářích muzea. V exteriérové volně přístupné expozici přenesených staveb si tak návštěvníci mohou dále prohlédnout roubenou stodolu z areálu mlýna v Nezdicích u Borov, kopii zděné sušárny na ovoce z usedlosti Měčín čp. 151, rekonstrukci předzahrádky první usedlosti, obytnou roubenou chalupu čp. 39 z Čachrova, rekonstrukci sezónního dřevorubeckého srubu, roubené špýchary z Přetína a Svrčovce, roubený čeledník z Otěšic, kopii sloupové výklenkové kaple či litinový a kovaný kříž na žulovém podstavci. Zcela nově zde byl v letech 2006 - 2007 dostavěn vstupní objekt se stodolou.
K zajímavým informacím o chanovickém skanzenu určitě patří údaj o stáří roubení měčínské kolny. Trámy byly káceny v letech 1613 - 1618, dřevo vchodových zárubní pochází dokonce z roku 1560. Objekt patří bezesporu mezi nejstarší dřevěné stavby lidové architektury v Čechách.
Chanovický skanzen vzniká díky svépomocné a dobrovolnické práci mladých lidí z Plzeňského kraje. O prázdninových a víkendových pobytech i v období školních praxí přijíždějí pomáhat většinou studenti středních a vysokých škol.
Pramen: leták Expozice lidové architektury v Chanovicích 2009, vydalo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech
Běleč
Historie bez hranic
