Kostel má presbytář s románskými prvky, jižní portál lodi pochází z doby okolo roku 1250. Úprava provedena koncem 16. stol., v raném i pozdním baroku. Na hřbitově stojí patrová zvonice, která je jehlancově zastřešená. Na renesační úpravy poukazuje nedávno opravená sgrafitová omítka. Fasáda patra je gotizující, patrně z první poloviny 19. století. Uvnitř kostela se nachází polygonální kamenná křtitelnice.

V roce 1875 objednal pan Josef Majer hostinský v Bezděkově čp. 11 pro filiální chrám páně v Bezděkově novou křížovou cestu od akademického malíře z písku pana Václava Šebelle za 66 zlatých rakouského čísla i s novými dřevěnými rámcemi. 

V roce 1988 byla objednána už potřebná oprava obrazů křížové cesty péčí pana Václava Hájka z Bezděkova čp. 8 u malíře pana Vokáče v Kasejovicích a dřevěné rámce opravil truhlář pan Miloslav Chaloupka z Nezdřeva čp. 19 vše za 400,- Kčs.

V roce 1876 objednal zbožný osadník Josef Vodička z Bezděkova čp. 14 vulgo Patlejch zvaný, nový ornát mešní červené barvy a byl z akademie Křes´tanské v Praze za 34 zlatých koupen.V roce 1882 byl pro chrám Bezděkovský objednán nový obraz sv. Vavřince na postranní oltář, malba paní Marie Bláhové, manželky malíře Bláhy z Písku (Bláha maloval obraz sv. Josefa na druhém oltáři) za 24 zlatých r.č. Uhrazen sbírkou a zbytek dodal farář P. Antonín Jůzek z Kadova.V témže roce byla vystavěna nová zděná zvonice a vybílen na stěnách chrámu Páně na účet kostelní kasy za 300 zlatých a současně nově vydlážděno presbyterium chrámu (kněžiště) a nový kamenný schod tam zasazen.

Roku 1879 v Bezděkově založen na místě bývalého farního lesa u Budětína nový les mezi farním polem, což stálo 70 zlatých.

V roce 1875 stalo se rozdělení školy Kadovské v školu domácí o třech třídách a ve školu filiální při chrámu Bezděkovském, ku které na svoji žádost přiškoleny byly tři obce: Bezděkov, Nezdřev a Zahorčičky. Tato škola, původně jen o jedné třídě, byla v roce 1880 ve druhou třídu rozmnožena. Budova školní byla vystavena na náklad výše zmíněných tří obcí a církevně posvěcena jure delegato P. Antonínem Jůzkem farářem Kadovským dne 22. září léta Páně 1878.

V roce 1881 panovaly hojné deště a burácely časté deštivé bouře a hromobití v okolí našem. Tak zejména sluší poznamenati, že v roce tom po dvakráte uhodil blesk v Bezděkově - jednou do malé vížky nad chrámem páně, avšak bez škody, toliko hlavní oltář sv. Ondřeje trochu popálil. Po druhé téhož roku do selského stavení Václava Koláře, rolníka v Bezděkově, jehož obydlí dřevěné do základů shořelo (čp.9). Druhý rok na to 1882 následkem přehojných, stále trvajícíh deštů veškeré obilí na polích posekané i na stojatě velice vzrostlo.

V roce 1883 obnoveny byly všechny tři oltáře ve filiálním chrámu v Bezděkově a malý positiv (varhany) o dva rejstříky rozmnožen a zcela novým pedálem opatřen péčí faráře a p. patrona komisaře ze Lnář p. Josefa Peřiny za 406 zlatých.

Roku 1884 věnovala Kateřina Vodičková, dcera zemřelého Josefa Vodičky rozená v Bezděkově čp. 14 svobodná k chrámu Páně 10 zlatých r.č. na zakoupení jednoho harmonického zvonku pro farní kostel.

Roku 1887 darovala do chrámu v Bezděkově na hlavní oltář plátěný ubrus s okrajema vyšívanýma v ceně 20 zlatých Kateřina Vodičková čp.14 z Bezděkova. Téhož roku byla opravována hřbitovní zeď v Bezděkově.

V roce 1888 zjednány sbírkou 2 sošky kamenné (gyps) do Bezděkova a sice jedna soška sv. Pannu Marii Lurdskou, druhá soška sv. Josefa, pěstouna Páně představující za 12 zlatých.Roku 1892 postaven nový hlavní oltář s obrazem sv. Ondřeje, jehož cena páčí se na 600 zlatých. Starý oltář byl velmi sešlý a pocházel asi z roku 1664 a obraz sv. Ondřeje nepovzbuzoval nijak ke zbožnosti. Na vymalování obrazu přispěl rolník Petr Fiala z Bezděkova a rodina Kubešova. Obraz maloval p. děkan Bedřich Kamaryt v Deštné. Protože obraz byl poněkud větší a aby se nemusel zkracovati, byl celý oltář, který již padal, rozházen a na radu váženého pana řídícího učitele v Bezděkově Bohumila Vítka podlaha o celý stupeň zvýšena a dlaždicemi položena. Aby za oltářem bylo více místa pro duchovního k oblékání, postavena tumba s oltářem, menzou (monlitem žulovým) o metr dovnitř kostela. Po vybudování lešení pro vlastní stavbu oltáře současně klenba kněžiště vybílena. Práci truhlářskou udělal domácí truhlář František Holub čp. 27, kdežto výzdoby a ozdoby řezbářské a rám provedl Matěj Peták z Písku, práci natěračskou a pozlacovačskou V. Liška také z Písku. Plán oltáře sestavil a o jeho provedení velmi se staral pan řídící učitel Vítek z Bezděkova. Aby oltář od lodě oddělen byl úplně, zřízena nová mřížka, kterou dělal kolář z Kasejovic. Když oltář dohotoven byl 20. listopadu roku 1892 posvěcen veledůstojným panem převorem kláštera lnářského panem Bernardem Kunstarem za velké účasti lidu. Slavnostní kázání měl P. Alois Majer ze Lnář. Na tuto nákladnou akci přispěli: pan patron ze Lnář 50 zlatých, Jan Zrno, chalupník ze Zahorčiček čp. 12 a jeho manželka Veronika, rozená Vodičková z Bezděkova 100 zlatých, pan Brabec nájemce dvora v Bezděkově 15 zlatých a vystrojil hostinu o slavnosti. Z jednotlivých rodin, které zvlášť si získaly zásluhy na nový oltář sluší především uvést i rodiny Fialovic a Kubešovic, Václava Kolář rolníka, který zvlášť ochotně potahem vypomáhal, Josefa Hulače gruntovníka z Bezděkova a jiné. Sbírky konané po obcích vynesly jak na penězích, tak v obilí následovně:

v Bezděkově       peníze    45 zlatých 50 krejcarů       za obilí    14 zlatých 10 krejcarů
v Nezdřevě         peníze     6 zlatých 98 krejcarů        za obilí
v Zahorčičkách    peníze    10 zlatých 50 krejcarů       za obilí    13 zlatých
úhrnem               peníze    62 zlatých 98 krejcarů       za obilí    27 zlatých 10 krejcarů

K tomu kostelními sbírkami a od různých dobrodinců místního kaplana a kostelní pokladny sebráno v celku 42 zlatých 94 krejcarů, což je celkem 298 zlatých 3 krejcary. Veškerý pak úhrnný výdaj na stavbu obnášel a sice za práci kamenickou 22 zlatých, zednickou 18 zlatých 57 krejcarů, za dříví a dovoz 38 zlatých, zámečnickou 10 zlatých a 5 krejcarů, řezbářskou a pozlacovačskou 110 zlatých 78 krejcarů, truhlářskou a nádenickou 40 zlatých, čalounickou 17 zlatých a 86 krejcarů, kolářskou 6 zlatých a 70 krejcarů, kanonické tabulky a různé 18 zlatých 27 krejcarů - úhrnem 345 zlatých 23 krejcarů.Příjem 298 zlatých a 3 krejcary, schodek 47 zlatých 20 krejcarů uhradil jsem z polovice ze svého a sice v obnosu 20 zlatých a ostatní z peněz z Ameriky poslaných, takže úhrnný náklad na oltář byl kryt.

Pramen: Podle J.P. Hille faráře v Kadově - vyvěšeno v kostele v Bezděkově.