esky        nmecky       
|  Mstn ddictv  |   Mikroregiony, sdla  |   Mapy  |   Slep mapa  |   O projektu  |  

















jezd u Plnice


Zkladn data


Prvn psemn zmnka o obci jezd u Plnice je z roku 1551.

kraj: Plzesk kraj
okres: Klatovy
obec: jezd u Plnice
poloha: 49 25' 3" N, 13 27' 27" E   512 m n.m.
adresa: jezd u Plnice, 339 01  Klatovy
jezd u Plnice
jezd u Plnice



zpt

Detail

jezd u Plnice<br>
jezd u Plnice

Z historie

Vt archeologick nlezy a pamtky ze starovku a z minulho tiscilet nejsou na zem jezda znmy. Ojedinl nlezy (kamenn pazourkov dltko - 1913, kamenn kladivo - 1919) z doby kamenn svd spe o vyuvn krajiny lovci ne o osdlen. Pravdpodobn nedolo k trvalmu osdlen krajiny a do doby Velkomoravsk e vetn. doln niva hlavy a okol byla vak trvale osdlena ji v dob bronzov a star dob elezn, jak o tom svd bohat nlezy u Ostetic a dal.

Historie jezda je ve stedovku spojena s osudy Plnice. Ta ji jako existujc mstys byla vnovna cistercinskmu klteru v Nepomuku v roce 1144. Cistercici byla reformovan odno du Benediktn, zaloen v roce 1098 v Citeaux ve Francii. Klter v Nepomuku patil k prvnm zaloenm tmto dem v echch. Nejsou doklady o tom, zda kesanstv pilo do kraje s tmto klterem ani o tom, zda se obyvatel pozdji piklonily k husitsk ve. Je vak jist, e v okol byly objeveny drah kovy, co vedlo k pisthovalectv hornk, pedevm nmeckch. O mstech dobvn nejsou ji dn zprvy ani o tom, zda zde byly i hut. V roce 1420 byl klter pi taen iky na Rb poboen a vyplen. Pozdji ji nebyl obnoven. plnici pak obdreli na krtkou dobu Kostkov z Postupic. Roku 1420 zapsal krl Zikmund cel jmn bvalho kltera v Nepomuku bratm Bohuslavu a Hynku Kruinovi ze vamberka, kte zde byli a do roku 1464. Po smrti Bohuslava patila Plnice na as stran Tborsk, kter ji postoupila obci Klatovsk. Ale ji v roce 1434 je zde bratr Bohuslava Hynek. Tento zemel v roce 1454 a Plnici zddil jeho syn. Ten pedal panstv v roc 1464 vamberkm. Zdenk ze vamberka jako pozdj odprce Jiho z Podbrad se Plnici mstil za jej spojenectv s nm. Po jeho smrti pevzal panstv Zelenohorsk jeho syn Jaroslav, kter zemel v roce 1492. Po jeho smrti pelo panstv na jeho bratra Albrechta. Tento byl proti volb krle Ferdinanda a vystupoval proti nmu i po volb. Za to mu bylo panstv odato a obdrel je Zdenk Lev z Romitlu. V roce 1536 koupil panstv zpt od krle pro svj rod Adam ze temberka. Adam zemel v roce 1560. Dal obdob panstv temberk je provzeno patnm hospodaenm, dluhy i rozpory v rodu. Roku 1638 byla Plnice s pilehlmi obcemi prodna rodu Martinic. Prvm majitelem byl Jaroslav Boita, sk hrab z Martinic. Dal majitel v ad Maxmilin Valentin ( 1677), Ji Adam - mstokrl neapolsk ( 1714), Adolf Bernard - nejvy hofmistr ( 1736). Za jeho panstv byl postaven v Nicov Kylinem Igncem Dienzenhoferem architektonicky velmi vznamn barokn kostel. Dalm v ad byl Frantiek Michal - krlovsk mstodrc ( 1760). Poslednm lenem tohoto vznamnho eskho rodu byl Frantiek Karel ( 1789), se kterm vymel rod po mei.    Plnick panstv bylo prodno roku 1790 Frantiku hrabti z Walisu. Tento rod vlastnil panstv a do pozemkov reformy novho eskoslovenskho sttu. Zbytek panstv pak peel v roce 1924 na Annu Marii Schaffgotschovou.

Lze pedpokldat, e jezd vznikl brzy po zaloen kltera v Nepomuku, i kdy prvn psemn zprva o nm pochz a z roku 1551. Lze se jen dohadovat, zda Jan Sek z Oujezda uvdn v historickch pramenech po bitv u Lipan pochzel z na obce. V deskch zemskch z roku 1584 se zde ji uvdj Klma Novej, Jra ernoch, Jan Kesan, Vt Tau, Kapar pna, Matj Panocha, Vclav Mrkota, Jan Voska, imon Buzek, Jakub Polansk, Jan Holej, Marek Pech, eho Luhan, ha echura. Zrove je zde uvdna jedna krma. 

V jezd hospodaili sedlci pevn na rustiklnch pozemcch. Rustikl byla za feudalizmu pda, jejm vrchnm vlastnkem byl sice feudl, na kter vak sdlil a hospodail poddan rolnk n zklad prvnickho pojitn bu volnjho (tzv. esk prvo, pozdji nezakoupen drba) nebo zvanjho (emfyteutick prvo, pozdji zakoupen drba). Vzjemn pomr rustiklu a dominiklu se v prbhu stalet mnil a byl zvazn kodifikovn a bern rulou 1654, kdy se rustikl stal zkladem pro pozemkovou da. Dominikl jsou vrchnostensk pozemky, tzv. pansk pda, kter nebyla a do roku 1757 podrobena dani.

Platby vrchnosti nkterch hospod z jezda za drbu pozemk, ppadn destky jsou zaznamenny z historickch pramen Janem Radou v obecn kronice. Hlavn pjem farv byl destek od gruntovnk, kterch v jezd bylo 13. Z nich kad musel ron odvdt strych ita, jemene a ovsa.

Pvodn osdlen obce se sousteovalo kolem stvajc nvsi. O tom svd i historick daje v mstpisu obce. pvodn obydl i grunty byly devn. O existenci njak zemansk tvrze nebo obdobnho objektu nejsou dn zznamy ani pamtky. Jedinou vyjmkou je pansk hjenka, kter vznikla nkdy v obdob baroka. Soubn s osdlovnm zem vznikaly na slav usedlosti s mlny. Obec se rozrstala do svho historickho jdra. Stavba koly v roce 1893 byla v t dob na konci obce.

Z minulho stolet je o obci mlo zprv mimo nkolika dochovanch zpis z obecn rady.

V roce 1926 se obec usnesla, e provede elektrifikaci. Stavbu provdla firma Novk z Plzn. Nklad inil 94 tisc korun., z toho 40 % hradil stt, 40 % okres a 30 % obec. Ne vichni se do akce zapojili vzhledem k obavm z monch netst.

Pramen: Tomek, Josef: 100 let SDH jezd 1998. TYPOS Klatovy 1998. str. 1,2,3.

zpt

Fotogalerie


jezd u Plnice

jezd u Plnice


jezd u Plnice

jezd u Plnice


jezd u Plnice

jezd u Plnice


jezd u Plnice

jezd u Plnice



zpt

Pbhy


jezd ve starm eskm prvu znamenal zem, kter bylo pedmtem smny. Aby to bylo prvoplatn muselo dojt za ptomnosti etnch svdk k obejit, i objet hranic jezda, kter byly oznaeny rznmi znakami (meznmi kameny). jezd obsahoval vechny druhy pd a sdel (vesnice, dvory, pole, lesy).
Jako pevn zemn jednotka se stal jezd zkladem panstv. Z doby vzniku jezd zstv do dnen doby cel ada nzv obc a osad jezd nebo jezdec. V soupisu msta a obc esk republiky z roku 1997 lze nalzt pes 80 jezd a jezdc.


Pramen: Tomek, Josef: 100 let SDH jezd 1998. TYPOS Klatovy 1998. str. 1,2,3.

zpt








 
 ter, 12. listopadu 2019
 Svtek slav Benedikt
 Aktuln teplota: 22.9 C


  Nov objekt 


pro pidn novho objektu kliknte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
as men: 1
Teplota: 22.9C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost vtru: 9.7 km/h
Smr vtru: Zpadn


 Doprava 
  1/22 (k. 22/187) sten uzavrka
  1/27 (k. 27/190) sten uzavrka
  1/27 (k. 27/279) sten uzavrka
  2/169 (Rejtejn (k. 169/1699)) sten uzavrka
  2/185 (Klatovy (k. 185/18515)) silnice uzavena
  2/185 (Luice u Chudenic (k. 185/18510)) silnice uzavena