Základní data
Osada vznikla v 1. polovině 18. století na hrázi Velkého rybníka, pod panským dvorem zvaným Peklo nebo Rudice.
 |
Hráz
|
Detail
|
Hráz
|
Vrchnost z Červeného Poříčí tehdy umožnila několika svým poddaným, aby si zde vystavěli chalupy. Rybník, na jehož hrázi byly chalupy postaveny, je zachycen na mapách z prvního vojenského mapování v letech 1764 - 1768. Rybník se rozkládal jižně od nynější osady hráz až k samotě hladová pod Třebýcinkou. Později byl zrušen, vysušen a přeměněn na louky a pole.
Koncem 18. století měla Hráz sedm čísel popisných, panský dvůr v Rudici se tehdy podle popisu v pamětní knize poříčského velkostatku skládal ze čtyř traktů. Zděné stodoly se sýpkou , kryté šindelem, zděného ovčína, krytého šindelem a došky, dřevěné obytné budovy ovčáckého mistra, kryté rovněž šindelem a došky a z dřevěných prasečích chlívků s kurníkem, krytých šindelem. Mléčný sklep se nacházel za obydlím ovčáckého mistra a studna uprostřed dvora, obojí bylo kryto šindelem.
Rudický dvůr o výměře 146,04 ha byl v roce 1925 rozparcelován přes odpor zaměstnanců. Část pozemků byla rozdělena, takže si je mohli koupit domkáři z Třebýciny a Hráze. Část pozemků zůstala jako zbytkový statek, který obhospodařovali noví majitelé. Za německé okupace byla na statek uvalena nucená správa, která byla zrušena až dekretem prezidenta republiky v roce 1946. Ovšem již v roce 1948 byla znovu uvalena národní správa. V pozdějších letech užívalo objekty dvora JZD Měčín a po roce 1990 byl statek restituován.
Pramen: podle článku Romana Tykala Hráz, Vlastivědný sborník jižního Plzeňska Pod Zelenou horou 2/06
Běleč
Historie bez hranic
