Ves Trsice byla zřejmě založena někdy ve 14. století. V celé své historii patřila pod různá panství a statky a nikdy nebyla samostatná. první písemná zmínka o ní je z roku 1395. Je možné, že ves založili rýžovníci, kteří prokazatelně rýžovali zlato pod osadou na říčce Volšovce. jejich sejpy (haldy vyrýžovaného písku) jsou od Trsic dobře vidět mezi stromy.

V roce 1582 je v historických pramenech zachycen název vsi ve tvaru "Trsycze" a zároveň je zde zmiňován jakýsi Jan řečený Trsek. Jméno Trsice vzniklo ze tvaru ves lidí Trsových (osobní jméno Trs). V 19. století zde stálo 8 stavení, ve kterých žilo 65 obyvatel.

V roce 1963 byl zaveden elektrický proud do Trsic a samoty Dub. Tím byla slavnostně zakončena elektrifikace Západočeského kraje. Přitom byla v Trsicích u transformátoru symbolicky zakopána stará lucerna. Již dříve však byla v části obce využívána elektřina z malé vodní elektrárny ve Vojeticích.

Dominantou obce je lípa malolistá (Tilia cordata), která roste na návsi u křížku. Obvod jejího kmene měří 667 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 32 m (měření 1998). Lípa je chráněná od roku 1985 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta. Její stáří je přes 400 let. Památné stromy jsou lidmi uctívány odedávna. K řadě z nich se vážou i zajímavé pověsti. Význam staletých stromů netkví pouze v jejich historické hodnotě, ale jsou cenné především z hlediska krajinářského a ekologického. Památné lípy jsou na naučné stezce v Chamuticích, v Kojšicích a v Jiřičné. 

Pramen: vysvětlující tabule v Trsicích na naučné stezce, autor: Ing. Martin Kříž, 2012

Sv. Jiří přinášel první zlatinky
Rýžování je spojeno s lidovou pranostikou "Svatý Jiří zlatinky nese na talíři". Myšleno pochopitelně na rýžovací pánvi. Rčení nám říká, že rýžovací práce začínaly v dubnu a na svatého Jiří už měli rýžovníci první zlatinky (mikroskopické plíšky zlata). Kopečky vyrýžovaného materiálu - sejpy, podle odhadu F. Pošepného z roku 1895, zabíraly v Pošumaví plochu o rozloze 75 km2. Postupně však zanikaly. Jaké byly obsahy zlata zdejších říčních nánosů v dobách dávných rýžovníků se můžeme dnes jen dohadovat, ale v současnosti se obsahy zlata pohybují mezi 0,2 - 0,6 gramu na 1 m3 štěrkopísku.

Pramen: vysvětlující tabule v Trsicích na naučné stezce, autor: Ing. Martin Kříž, 2012