česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Chudenice - kaple sv. Wolfganga


Základní data


Kaple sv. Wolfganga se nachází u věže bývalého kostela, nyní rozhledny.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Chudenice
poloha: 49°27'34.5 N, 13°9'45.59 E   0 m n.m.
adresa: Chudenice - Bolfánek, 339 01  Klatovy
Kaple
Kaple



zpět

Detail

Kaple<br>
Kaple

Kostel sv. Wolfganga, zachovaný po dnešní časy jen v malém zlomku někdejší stavby, měl svého předchůdce v kapli či kostelíku téhož světce. Nejstarší známé zprávy začínají rokem 1564. Úcta ke sv. Wolfgangu, jenž byl od Černínů z Chudenic považován za patrona rodu, rostla ovšem v delším vývoji. Svědčí o tom zvláštní mešní nadace hraběte Heřmana Černína z roku 1650 a zejména pak přestavba starého původního kostelíka ve větší kostel, provedená v 
letech 1722 až 1725 za hraběte Františka Josefa Černína, podle plánů hraběcího architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Tato nová svatyně byla vysvěcena 5. dubna 1726. Kostel však byl v roce 1782 zrušen a od té doby stavba chátrala a až v roce 1806 bylo nutno je zbourati až na malý zlomek, jenž byl v roce 1828 na popud abbé Josefa Dobrovského opraven. Kostelní věž byla v roce 1826 upravena na rozhlednu.

Čeští dějepisci Chanovský a Balbín zdůrazňují ve svých dílech, že věřící z celého okolí sem putovali a zde sv. Wolfganga o pomoc vzývali, na místě z kterého svoje bývalé biskupství požehnal, což bylo podnětem prvního založení kaple, která svou ochrannou klenbou se zdvihla nad stopami světcovými. K této původní svatyni, pojí se dle četných zpráv událost, která se v roce 1600 přihodila. Pověst vypráví, že se Humprechtu Černínovi, který se těšil dokonalému zdraví, zjevil ve starém zámku chudenickém anděl s vyzváním, aby se odebral do kostela sv. Wolfganga, tam se vyzpovídal a přijal svátost na poslední cestu, neb po 3 dnech zemře, což se též stalo. Toto zjevení Černín ve své závěti připomíná.

Původní kaple či kostel, jak jej Balbín připomíná, byl však malý, nemohl pojmouti poutníky kteří sem putovali, proto rozhodl se František Josef Černín dne 22. dubna 1717 dle vůle svého zesnulého otce vystavěti nový velký kostel a se stavbou započato dne 2. března 1722 a to na místě, na němž stála stará kaple a při tomto kostele bydlel stále poustevník. Kostel byl dne 8. dubna 1726 arcibiskupským vikářem Sibiksauserem vysvěcen.

Těsně u tohoto kostela dal v roce 1772 hrabě Prokop Černín ještě zvláštní "Šlepějovou kapli" vystaviti. V době, která procesím nepřála, byl roku 1785 na rozkaz Josefa II kostel uzavřen a poustevna zrušena, socha sv. Wolfganga převezena do farního kostela, kde stála na hořejšku hlavního oltáře až do roku 1863, pak při rekonstrukci tohoto oltáře odstraněna a neví se kam.

Kostel po uzavření chátral, až konečně roku 1810 panský správec František Sauer jej dal až na věž strhnouti. Tato věž a Šlepějová kaple, která zůstala státi byla Prokopem Černínem opravena, věž roku 1825, kaple roku 1845.

Při renovaci kaple v roce 1895 byl zřízen v kapli oltář, na nějž hraběnka Františka Černínová namalovala nový obraz sv. Wolfganga. Starý oltářní obraz z původní kaple byl již schátralý, a proto visel ve výklenku oratoře bývalého kostela a tento byl v roce 1898 zničen a zůstal z toho pouze dřevěný rám. 

Dny, ve kterých tolik poutníků sem putovalo, t.j. pondělí velikonoční a pondělí svatodušní, nazývaly se poutě sv. Wolfganga. Věž s rozhlednou byla péčí a za podpory nadřízených institucí v letech 1950 a 1951 důkladně opravena.

Dle archivních a musejních dokladů.
Chudenice 23.5.1951
zpět

Fotogalerie










zpět

Příběhy


O svatém Bolfánku

Před dávnými a dávnými časy, když byl ještě sv. Wolfgang v Řezně biskupem, umínil si český kníže Boleslav II., že založí v Praze biskupství. Maje k tomu souhlas německého císaře Oty I, vyslal posly do bavor k sv. Wolfgangu s prosbou, aby přišel do Prahy založit biskupství a vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara, rodem ze Saska, který znal dobře česky.
Sv. Wolfgang rád vyhověl, bylo to roku 973.

Na zpáteční cestě z Prahy přišel sv. Wolfgang na návrší u Chudenic, kde v hustém lese na Výšensku přenocoval. Druhého dne ráno se rozhlédl kolem a spatřil před sebou krásný širý šumavský kraj. Bylo ro na pomezí blízkých hranic a sv. Wolfgang si umínil, že tu na památku svého pobytu postaví kostel.

Pustil se se svým průvodem ihned do práce. práce se jim dařila, ale ráno, když se probudili, bylo dílo včerejšího dne zničeno. To se opakovalo druhého i třetího dne. Svatý Wolfgang poznal v tom ďábelské dílo, a proto vyzval ďábla, aby upustil od svého zlého díla, a nařídil mu při stavbě pomáhati. Ďábel se tomu dlouho vzpíral a protestoval, ale nakonec podepsal smlouvu, podle které měl po dostavbě kostela právo na prvního tvora, který do kostela vkročí.
Ďábel považoval smlouvu za velký úspěch, a proto pracoval velmi pilně. Zatímco ďábel voziů z blízkých dolů písek, který rozdělával vlastními slinami, aby zdivo kostela bylo velmi pevné, sv. Wolfgang používal při stavbě místo malty jemného mechu, který vkládal mezi kameny. A hle: jeho zdivo bylo stejně pevné jako ďáblovo!

Když byla stavba dokončena, očekával ďábel prvního tvora, který do kostela vkročí. Jednoho dne, když i svatý Wolfgang stál před vchodem do chrámu, vyskočil z lesa vyplašený vlk a vběhl přímo do kostela. Toho světec využil a posměšně řekl ďáblovi: "Vezmi si svou odměnu, hle toť první tvor, který do chrámu vkročil!"

Ďábel poznal, že byl obelstěn, a proto vztekle zařval, tak hrozně, že celý les se třásl a skála pod kostelem pukla. V té puklině zmizel ďábel a zůstalo po něm jen trochu pekelného zápachu.
Skalní puklina, která se podnes v malém sklípku pod kaplí ukazuje, prý se stále zvolna rozšiřuje - a až se tak rozšíří, že do ní vejde těhotná žena, bude konec světa. To praví a věří zdejší lid. Plochý kámen pod skalou byl prý lůžkem svatého Wolfganga.

Před svým odchodem do Bavor rozloučil se tu sv. Wolfgang s českou zemí velmi dojemně. Naposledy se rozhlédl po širokém okolí, vystoupil na veliký skalní balvan, v jehož skalní puklině zmizel čert, požehnal kraji a české zemi, která zřízením pražského biskupství odpadla od diecéze. V balvanu zůstal otisk jeho nohou a malý důlek od biskupské berle. Věřící, zejména z Bavor, sem pak putovali, líbali otisky nohou, dotýkali se otisků berle a rukama si potírali oči, věříce, že budou uzdraveni a uchráněni před očními nemocemi. U otisků neznámý hieroglyf svědčí o tom, že kámen byl asi starý obětní kámen pohanský.

I nemilé vzpomínky si odnášel z Čech svatý Wolfgang. Bylť u rybníka pod Výšenskem přepaden lotry - odtud rybník "Lotrov" - a v Pravovicích se prý k němu lidé zachovali velmi zle, dokonce ho prý tělesně ztýrali. Proto se říká této vsi Nespravovice (Bezpravovice), protože tam byli lidé nesprávní a nespravedliví. Ovšem dnes víme, že obec Pravovice, dnes zvaná Bezpravovice, vznikla z názvu Ves Pravovice, jak v 17. století píše se ještě Vespravovice.

Když svatý Wolfgang odcházel z Chudenic, zastavil se ve vesničce pod Výšenskem, kde se loučil s místními obyvateli a obec ta podnes jmenuje se proto Lučice.

Pověst o pobytu svatého Wolfganga je prastará a v mnoha variacích. Jméno sv. Wolfganga dávno zlidovělo v dnešního Bolfánka.

Pramen: text u kaple na Bolfánku

zpět








 
 pátek, 23. února 2018
 Svátek slaví Svatopluk
 Aktuální teplota: -3.7 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 23.2.2018
Čas měření: 1
Teplota: -3.7°C
Vlhkost: 65.0 %
Rychlost větru: 5.4 km/h
Směr větru: Severovýchodní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena