česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Žihobce - kostel Proměnění Páně


Základní data


Dominantou obce Žihobce je velkolepý kostel Proměnění Páně vystavěný v letech 1872 – 1876.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Žihobce
poloha: 49°12'55.8 N, 13°37'52.4 E   543 m n.m.
adresa: Žihobce, 342 01  Sušice
Kostel v Žihobcích
Kostel v Žihobcích



zpět

Detail

Kostel v Žihobcích<br>
Kostel v Žihobcích

Novorománský farní kostel Proměnění páně, vystavěný v letech 1872 - 1876 na místě zaniklého gotického kostelíku, překvapuje v prostředí podhorské obce svými neobvykle velkými rozměry. Monumentalitu západního průčelí zdůrazňuje věž v jižním nároží i venkovní dvouramenné vstupní schodiště. Zařízení svatyně pochází vesměs z doby její výstavby. Jako hudební památku je třeba zvlášť ocenit původně dochované varhany z dílny sušického varhanáře Fischpery.

Pramen: Leták Žihobce obec Lamberské stezky, 2012

Monumentální stavba žihobeckého kostela Proměnění Páně v novorománském slohu je situována uprostřed obce na návrší. Vstup ke kostelu od jihozápadu vede po vysokém dvouramenném schodišti s parapetem. Kostel na půdorysu kříže s příčnou lodí je orientován kněžištěm k severovýchodu.

Hlavní loď i transept stojí na podélném půdorysu, poměrně dlouhé kněžiště je ukončeno polokruhem. Na styku presbytáře a transeptu přiléhají po obou stranách kostela drobnější přístavby na čtvercovém půdorysu (zimní kaple, sakristie). Na jihu vpravo od hlavního vstupu do kostela přiléhá k boku lodi a částečně vrůstá do její střechy vysoká čtyřboká věž. Celá stavba stojí na kamenném kvádrovém odstupňovaném soklu, je omítnutá a bohatě členěná novorománskými prvky (ústupkový portál, kvádříkové zdivo, opěráky, obloučkový vlys, sdružená okna, rozeta, lisenový rám, atp.).

Kolem celé stavby obíhá profilovaná korunová římsa. Vysoká valbová střecha hlavní lodi a podstatně nižší valbová střecha transeptu jsou do sebe vklíněny. Střecha nad presbytářem je sedlová a nad závěrem polokuželová. Drobné přístavky při presbytáři mají pultové střechy, které přiléhají k transeptu. Loď je zaklenutá několika poli křížové klenby do pásů, vítězný oblouk je zaklenut polokruhovým obloukem, v závěru presbytáře je koncha. Nad vstupní předsíní je zděná kruchta na pilířích se třemi vloženými oblouky.

Stěny interiéru kostela jsou členěny pilíři s profilovanými hlavicemi a s vloženými štíhlými sloupky v nárožích. Povrchy interiéru stavby jsou opatřeny bohatou výmalbou.

Sakristie a zimní kaple jsou plochostropé.

Předsazené přístupové schodiště k hlavnímu vchodu do kostela vede od silnice na terasu před kostelem. Je mohutné dvouramenné s vysokým zděným parapetem, který je zdoben lisenovými rámy s obloučkovým vlysem a krytý kamennými deskami. Terasa je opatřena kamennou dlažbou.

Pramen: leták v kostele Proměnění Páněv Žihobcích


Nelze přesně určit, kdy byl v Žihobcích vystavěn první kostel. Dá se však předpokládat, že se to stalo brzy poté, co ves prodali břevnovští benediktini dnes neznámému drobnému šlechtici. To mohlo být snad už ve 13., možná až ve 14.století.

Písemně je existence kostela v Žihobcích doložena až roku 1360. Archivy mluví o žihobecké plebanii, tedy farnosti. O dalších osudech farnosti a kostela není dosud nic známo.

Jen zápis ve farní kronice z roku 1799 říká, že v roce 1420 husité v čele se samotným Janem Žižkou Žihobce i s pány a knězem napadli a pobořili. Prý v odvetu za to, že jejich pán jménem Smil stál pevně na straně pod jednou a poslal odpovědní list kališnickým Pražanům.

V kostele je zavěšen zvon, který nechal ulít Václav Koc z Dobrše roku 1601 u Dionyse Schulthese. 

Snad od této doby, možná však až od třicetileté války byly Žihobce bez kněze. Žihobecký kostelík byl filiálním kostelem farnosti strašínské. První kněz po dlouhé době byl ustanoven roku 1788. I nadále však byl jen lokalistou patřícím do Strašína. Osadníci ze Žihobec, Bešetína, Dražovic a Rozsedel mu za vlastní prostředky zřídili bydlení v místech, kde dnes stojí statek Ing. Hubače (U Cílů).

Budovy fary v dnešní podobě se žihobečtí kněží dočkali až v polovině 19. století. Tato fara byla vystavěna v letech 1851 - 1852. Samostatnou farností se žihobecký obvod stal roku 1856. Žihobecký kostelík po dlouhá léta chátral. Farní kronika dokonce říká, že se stal nebezpečným a bohoslužby musely být konány v hospodském sále.

V letech 1872 - 1876 byl vystavěn nový kostel. Jeho projektant architekt G. Jürgens z Tábora jej vyprojektoval jako velkolepou novorománskou stavbu, která se stala dominantou nejen vesnice, nýbrž i celé okolní krajiny. Vysvěcení kostela bylo provedeno 26. prosince roku 1876.

Dne 26. března 2003 byl žihobecký kostel Proměnění Páně pro své architektonické hodnoty jako mimořádně významný doklad řešení stavby v období historických slohů ve druhé polovině 19. století a významný krajinotvorný prvek prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

V roce 2010 byl kostel nákladem 18 milionů korun opraven a 20.11.2010 byl veřejnosti předán slavnostní bohoslužbou, kterou spolu s dalšími duchovními celebrovali diecezní biskup monsignore Jiří Paďour a generální vikář Adolf Pintíř, žihobnecký rodák. 

Pramen: leták v kostele Proměnění Páně v Žihobcích
zpět

Fotogalerie














Kostel v Žihobcích

Kostel v Žihobcích











zpět








 
 sobota, 17. listopadu 2018
 Svátek slaví Mahulena
 Aktuální teplota: 22.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
Čas měření: 1
Teplota: 22.9°C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost větru: 9.7 km/h
Směr větru: Západní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena