Po příchodu příslušníků československého pěšího praporu z Afriky přes Krétu do Velké Británie došlo k reorganizaci československého pozemního vojska. Od roku 1941 zde působila 1. československá smíšená brigáda, která byla pověřena obranou některých pobřežních úseků pro případ německé invaze.

V roce 1944 došlo k reorganizaci a nově vznikla Československá samostatná obrněná brigáda. Po výcviku na novou techniku byla brigáda připravena na přepravu do Francie. Dne 30. srpna 1944 se příslušníci Československé samostatné obrněné brigády přeplavili do Francie, kde však zůstávali v zálohách a absolvovali pouze výcvik. Velitel brigády Alois Liška žádal české úřady ve Velké Británii, aby byli českoslovenští vojáci odesláni na frontu. Britská strana se však obávala toho, že brigáda nebude moci nahrazovat vlastní ztráty, proto nechtěla československé vojáky pověřit úkoly na hlavní frontě. Přesto postupně doplňovala stavy bojové techniky a na přelomu srpna a září 1944 byla Československá samostatná obrněná brigáda přesunuta k francouzskému přístavu Dunkerque, který byl, ač obklíčen, v moci německých vojsk.

Počátkem října vystřídali českoslovenští vojáci britskou brigádu a začalo obléhání silně opevněného přístavu. Jejich úkolem bylo znemožnit Němcům akce vedené proti týlu postupující 21. skupiny spojeneckých armád, zabránit posilování a zásobování obklíčené posádky a donutit nepřítele ke kapitulaci. Českoslovenští vojáci se spolu s ostatními spojeneckými oddíly pokoušeli město ohrozit, ale bezúspěšně. Několik desítek jich při obléhání padlo, ti byli pohřbeni na vojenském hřbitově v Adinkerke. Obléhající vojska neměla prostředky, které by umožnily rozhodnou ofenzívu a dobytí města, chybělo letectvo, ženijní jednotky apod. Pro postupující britské a americké jednotky však bylo dostačující, že československá brigáda znemožnila silnému uskupení německých armád únik z obleženého přístavu. Německá posádka Dunkerque se vzdala až po kapitulaci celé německé armády 8. května 1945.  

Ještě předtím, 23. dubna 1945 vyrazil od Dunkerque vyčleněný symbolický oddíl, dělostřelecký pluk o síle 140 mužů pod vedením majora Sítka, který se připojil k americké 3. armádě a 1. května překročil u Chebu předválečné státní hranice.Svoji cestu symbolicky ukončil právě v Kolinci.