Zdejší kostel je jedinným pozůstatkem bývalé rýžovnické osady, stojící zde od 13. do 17. století. Chrám zasvěcený sv. Vavřinci vznikl v polovině 13. století jako románská stavba, což dsvědčují typická podvojná okénka ve věži.

V další etapě výstavby se uplatnily již prvky raně gotické. presbytář a sakristie byly přistavěny v 15. století. Původní dřevěný (malovaný) strop chrámové lodi byl v roce 1691 nahrazen valenou klenbou. Prkna původního stropu i s cennými malbami doby vladislavské se uchovala uložena pod kruchtou. Vchod z věže do kostela otevírá profilovaný raně gotický portál. Cennou kamenickou prací jsou rovněž dvě okna v presbytáři, zdobená plamínkovými kružbami.

Při opravě roku 1858 byly zabíleny nástěnné malby z 16. století.

Hlavní oltář s kamennou mensou je dobrá renesanční práce z 2. poloviny 17. století.

Žulová křtitelnice má v sobě hladké erbovní štítky formy 14. století. Náhrobní kameny s erby rodu Perglasů pocházejí z 16. století.

Pod kostelem na protilehlém břehu Ostružné jsou rozsáhlá sejpová pole. hromady prosátého říčního písku.

U kostela u hřbitovní zdi rostou dvě lípy, které jsou evidovány jako památné stromy.

Pramen: informační tabule na Zdouni.

Hrádek – Dvanáct stříbrných soch

Mezi Hrádkem a Tedražicemi byl postaven kostel na vrchu Zdouni kostel svatého Vavřince. Podle pověsti je zde zakopán poklad, ve kterém kromě velkého množství stříbrných mincí se nachází i dvanáct soch apoštolů. O pokladu věděl místní hrobník Lupíšek, který ale za třicetileté války zmizel ve světě. V roce 1820 byl hřbitov rozkopán a prakticky celé předminulé století bylo po pokladu bezvýsledně pátráno.

Podle jiné pověsti zde benediktýni z Nezamyslic při cestě do Bavorska do Niederaltaichu utopili poklad, ve kterém byla zlatá socha sv. Vojtěcha a stříbrná socha sv. Vintíře.