Osada Keply představovala jeden z vjezdů do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Dnes je je jedním z důležitých nástupních míst do CHKO a NP Šumava. Samotný název osady má pravděpodobně kořeny ve starém slovanském pojmenování koní. Keply spadaly pod Kochánovskou rychtu. Stával zde dříve barokní statek, ze kterého se zachovaly pouze zbytky zdiva. V 15. a 16. století zde fungovaly dvě skelné hutě Stará Huť a Sova. Vyráběly se v nich páteříky, umělé perly a korále.

Po druhé světové válce byla celá oblast odsunem obyvatel z části vylidněna. K úplnému vylidnění došlo zakrátko, když byl v hraniční oblasti vyhlášen vojenský výcvikový prostor. Pro tento prostor platil nejen běžný vojenský režim, ale vzhledem ke střežené blízké hranici bylo území ještě pod přísnějším dozorem. V důsledku toho na území vojenského výcvikového prostoru ze světa zmizelo několik desítek vesnic, osad a samot. Nestojí již Zhůří, Stodůlky, Velký Bor, Nová Studnice, Gsenget ani Ždánidla, zmizel Frauentál i Skelná.

Zůstaly zachovány jen Prášily, i když ne v původním rozsahu. Počet obyvatel oblasti se z několika tisíc zredukoval na necelých 200.Pro obyvatele Keplů se zde postavil jeden velký vícepodlažní dům. Měl představovat typ nové socialistické vesnice. Dřívější rozsáhlou zemědělskou minulost připomínají zbytky velkého barokního statku. 

Vojenský výcvikový prostor byl zrušen v roce 1991 a celá oblast se otevřela možnosti normálního vývoje.

Kromě pohnuté historie zaujme návštěvníka i typický reliéf této části Šumavy, značně odlišný od níže položených oblastí Přírodního parku Kochánov. Keply a okolí spadají geologicky do území Šumavských plání, což je největší náhorní plošina v České republice. Ty představují u nás ojedinělý typ náhorních plošin v nadmořské výšce 900 až 1000 m. Náhorní planiny se vlní v mělkých depresích s častým zastoupením mokřadů, plochá údolí meandrujícíh řek střídají hluboce zaerodovaná údolí se zpěněnými peřejemi. Takto rozčleněná plochá krajina je plná mrazivých kotlin a údolí, ve kterých se zachycuje studený vzduch stékající po svazích hor. A tak v některých místech mrzne i v letních ránech. Proto tu rostou druhy rostlin typické pro polohy horní hranice lesa a horské louky (např. prha chlumní, hořec panonský). Část luk v okolí Keplů a Staré Hutě jsou v létě využívány jako pastviny pro dobytek.

Pramen: vysvětlující tabule Keply