První písemná zmínka o obci Pačejov je z roku 1227. K obci jsou přidruženy vsi: Pačejov-nádraží, Strážovice, Týřovice, Velešice

kraj:	Plzeňský kraj
okres:	Klatovy
obec:	Pačejov
poloha:	49° 23' 16" N, 13° 37' 31" E   548 m n.m.
adresa:	Pačejov, 341 01  Horařďovice

Pačejov

email:	obec@pacejov.cz
url:	http://www.pacejov.cz/

Pačejov

Ve středověku byla ves až do roku 1305 v majetku kláštera sv. Jiří na pražském hradě. Její historie je tudíž velmi stará, první písemná zmínka o pačejovu pochází již z roku 1227.

Ve středověku zde stávala tvrz, jejíž hmota je dochována v areálu budov bývalého panského dvora, lidově nazývaného "Zámeček". Po ztrátě své sídelní funkce v 17. století, sloužila tvrz dlouhá léta jako sídlo správy lesního úseku revíru Pačejov, který byl majetkem horažďovického panství. V západní stěně budovy je osazen náhrobník "Urozené paní Worssily Pernklobowy narozené Heim ze Stříteže a na Pačejově" z roku 1628.

Na návrší nad vsí stojí pseudogotický kostel z roku 1871. Byl postaven stavitelem E.Pillerem na místě starého kostelíku, který byl ve velmi špatném stavu.

Pramen: Střípky Horažďovicka - pro Sdružení obcí Slavník vydal AgAkcent s.r.o. v roce 2001.

Pačejov

Pačívský stodolník  

Za časů, kdy se Pačejovu říkalo Pačív, žil tam jeden hospodář na velikém statku a vždy po sklizni se naparoval, jak má plnou stodolu. Jeho chudý soused si zase stýskal. Jednou se v jeho malé stodůlce objevilo divné strašidlo. Šaty z povřísel, na hlavě slamák – byl to stodolník. Usedl na mlat a začal se zvětšovat, až vyrostl ke krovům. Pak povídá chalupníkovi, aby zašel za sedlákem a přivedl ho. Když po dlouhém přemlouvání pyšný hospodář přece přišel, nestačil se divit. Stodola byla až po střechu plná snopů ovázaných povřísly a úplně nahoře ležel opuštěný slaměný klobouk. 

Vodník a řezník

Šel jednou vodník do Pačejova k pekaři pro housky. Na zpáteční cestě se ještě zastavil u řezníka. Mokrý mužík v krámě ohmatával maso a ukazoval řezníkovi, jak velký kousek má useknout. Jak se tam tak motal, usekl mu řezník s masem i prsty na ruce. Vodník rozezlen vyběhl z krámu a hrozil pomstou. Protože však byl řezník chlap jako hora, vodník ho nemohl utopit. I začal řezníka soužit svými návštěvami, v chlévě mu plašil dobytek, ztrácelo se po domě nářadí a vodník vysedával po večerech v jejich sednici na peci. Zkrátka nemohli se ho za nic zbavit. Teprve když řezník zemřel, přestal vodník s návštěvami.  

Praotec zednářů

Ve starých listinách je zaznamenáno, že dávný majitel Pačejova Zachar z Dlouhé Vsi vstoupil v roce 1382 do Bratrstva těla Božího a kružnice s kladivem uprostřed visícím. Kdo chtěl mezi sobě rovné vstoupit, musel pět kop stříbrných grošů památného složit. Sám král Václav IV. mezi vyvolené patřil. Chtěli tito podivuhodní bratři v Praze kapli k uctění Nejsvětějšího těla a krve Páně vystavěti. Toto tajemné bratrstvo vzalo za své během husitských bouří.

Modlitba polepšeného

Za krušných časů kolektivizace se vracel jeden pracant z hospody U Roubalů. U Kundrátů křížku poklekl a vydechl modlitbu:       

„Odpusť mi, Pane Bože na křížku,
jednu mou slabou hodinku,
že jsem já také přece kles
a do toho družstva vlez.
Prosím, Pane Bože na křížku,
podej mi svou ručičku.
Až budu míti hlad,
podej mi aspoň kůrčičku!“

Pramen: všechny pověsti Ondřej Fibich, Prácheňský poklad, sbírka pověstí b. v.