Čert na drahách

 
Na drahách za křížkem ležel v poli divný kámen. Byl na něm otisk pekelníka. Kdysi tu prý odpočíval a byl vyrušen. V kameni zanechal otisk svého zadku, pěstí a nohou, tak usilovně spěchal pryč. Od těch časů báli se zde pasáčkové zůstávat do tmy a hnali domů ještě za světla. Co kdyby se čert zase vrátil?!

Vodnická odměna

U Velešic se třpytí malý rybník. V něm žil mužík a na břehu si sušil šaty. Jednou tam přišla jedna žena prát prádlo. Mužíček se k ní přiblížil a poprosil jí o kousek chleba. Za to jí slíbil vodnickou odměnu. Od té doby měli na polích vždy pěkné obilí i v dobách sucha.  

Co vyprávěla paní Anna

Ke Slavníku patřilo našich padesát šest velešických chalup schoulených k jeho úpatí. Od dávných časů nese ta hora jméno po panství českého rodu Slavníků, které dosahovalo až sem. Tento vrch je osázený lesním stromovím a vrouben třemi vesnicemi, jejichž jména jsou Velešice, Neprochovy a Břežany.

Hraběcí lávka

Ve Slavníku bývala Hraběcí lávka celá ze dřeva. Tu si nechal postavit hrabě Kinský, co přejal vše okolo od hraběcí rodiny Rumeskirchů. Sám bydlel v zámečku v Horažďovicích a sem jezdíval ve dvoukolce. Seděl na ní v mysliveckém a tuze se těšil, protože míval své lesy rád. Říkalo se jim Ve Studánkách, Ve Velešicích, Malý a Velký Drašín. Nakonec byl Boubínský les.

 Pramen: Ondřej Fibich, Prácheňský poklad, sbírka pověstí b. v.