Poddaní a svobodní

Kdysi se vyprávělo po chalupách, že v Hliněném Újezdě jsou z nejstarších rody Ferdů a Němců. Již před husitskými válkami byli zde jejich předkové usazeni a šikovností svou se vykoupili z roboty. Jejich potomci pak sloužili jako zbrojnoši na Rabí a byli u toho, když slavný hejtman Žižka přišel při obléhání hradu o oko.

Jak vznikl Hliněný Újezd

Nedaleko Horažďovic dostal jeden šlechtic od českého krále kus země. Co okolo na koni objel, to dostal. Tak i nová ves dostala jméno od toho ježdění… Újezd. A protože v okolí byla dobrá hlína, která se hodila hrnčířům ze širokého okolí, a tímto zemitým způsobem vlastně vesnici proslavila, mají tu od té doby Újezd Hliněný.

Neposedný zvonek

Aby lidé z Hliněného Újezda věděli, kdy mají poledne nebo kdy je čas na klekání, pořídili si zvonek. A protože neměli kapličku, zvonilo se na sloupech u Ferdoc dvora. Když při jednom požáru sloupy shořely, zvonek putoval na blízkou hrušeň. Aby ten zvon nemuseli pořád stěhovat, nakonec si újezdští i tu kapličku přece jen vystavěli.