První zmínka o vsi pochází z roku 1375, kdy zde stávala tvrz a bratři Jan, Břeněk a Bušek z Letov a na Velharticích jsou uvádění jako patroni zavlekovského kostela. V roce 1403 koupil Letovy Jan z Velhartic a v roce 1480 pan Svojše ze Svojšic připojil Letovy k Nalžovům.

Falešný palič

V Letovech se jednou ubytovala škadrona husarů z klatovské posádky. Jedné noci vyhořel Hejmanů statek do základů a podezření padlo na jednoho husara. Ten byl vkrátku pro žhářství odsouzen. Musel nejprve proběhnout do půl pasu nahý uličkou, kterou tvořili jeho kamarádi, kteří jej při tom bili holemi. Pak jej odvezli k dlouholetému žaláři. Po šesti letech umíral poblíž vsi jeden tulák. Přál si kněze a ten jej vyslechl. Umírající prozradil, že ten požár založil on. Bylo to ze vzteku, neboť nedostal na statku nocleh. Farář bežel pro svědky, vše bylo zaznamenáno a nakonec se nevinný voják dostal na svobodu.

Letovská světýlka

Jednou šel jeden chasník na Stříbné Hory a nesl na zádech necky. Když přišel na letovská draha, viděl u Červeného mlýna poskakovat světýlka. Byl jich celý roj a hladina mlýnského rybníčka se jen třpytila. Slýchával, že když se zahvízdá, světýlka přiletí blíže. Učinil tak, jenže vzápětí se začal bát, neboť světýlka na něj zuřivě dorážela. V úzkosti si lehl na zem a přikryl se neckami. Světýlka začala po nich dupat jako stádo divokých prasat. Druhý den jej lidé našli pod neckami mrtvého.