Kříž u vchodu ke kostelu v Kydlinech.

Křištín je místní částí města Klatovy.

Kostel sv. Matouše z první poloviny 14. století v Křištíně

Kříž u křižovatky Tylova nábřeží a Nádražní ulice.

Kříž u silnice z Klatov do Čínova.

Osada Lažánky u Klatov

Kaplička v Lubech u silnice na Železnou Rudu

Kostel sv. Mikuláše v Lubech.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Lubech naproti tvrzi.

Lubská tvrz je poprvé zmiňována ve 14. století.

Mercandinovy sady, dnes nazývané také Velký městský park, byly pojmenovány po klatovském krajském hejtmanovi Františku hraběti z Mercandinu. Jedná se o nejstarší klatovský park o rozloze 114 999 m2, který vznikl v letech 1841 - 1845 na místě někdejšího pastviště.

Mezi mladší architektonicky působivé stavby v Klatovech patří i secesní budova Vlastivědného muzea Dr. Hostaše, přestavovaná v letech 1905 – 1907.

Naučná stezka v areálu školní zahrady SŠZP Klatovy představuje vzdělávací a informační systém pro žáky všech stupňů školství a občany regionu

Památník osvobození v Klatovech v sadech Na Valech od sochaře Slavoje Nejdla

Pamětní deska MUDr. Aloisu Maškovi ve Vídeňské ulici v Klatovech

Deska univerzitnímu profesoru JUDr. Antonínu rytíři Randovi na budově Obchodní akademie v Klatovech.

Pamětní deska byla odhalena 27. srpna 1905 v bývalé Říšské ulici. Byla pořízena nákladem prostějovského přírodovědného klubu, který k tomuto účelu věnoval tzv. Formánkův fond, který doplnil ze svého na 400 K, a požádal akademický spolek Úhlava v Klatovech o zorganizování slavnosti.

František Machník byl ředitelem zemědělské školy v Klatovech, ministrem národní obrany, poslancem Národního shromáždění a publicistou.Trvale se zapsal nejen do historie školy, ale i města Klatovy.

Pamětní deska Janu Ludevítu Procházkovi na jeho rodném domě v Krameriově ulici čp. 178 v Klatovech.

Pamětní deska Jaroslavu Vrchlickému, který studoval a maturoval na gymnáziu v Klatovech.

Pamětní deska Josefu Kličkovi v Randově ulici v Klatovech.

Karel Boleslav Štorch byl český obrozenecký spisovatel a novinář. Publikoval i pod pseudonymem Čáp - Klatovský.

Pamětní deska na rodném domě Kateřiny Kolářové, první manželky Bedřicha Smetany.

Pamětní deska hudebnímu skladateli Leopoldu Eugenovi Měchurovi v Křížové ulici v Klatovech.

Pamětní deska na radnici v Klatovech k osvobození Československa Rudou armádou od Miroslava Pangráce.

Replika původní desky Otokara Waltera od Břetislava Holakovského na radnici v Klatovech.

Bronzová pamětní deska z roku 2006 připomínající sovětskou okupaci Československa po roce 1968.

Mezi nejvýznamnější klatovské rodáky patří bezpochyby významný český novinář, spisovatel a nakladatel Václav Matěj Kramerius.

Soutěžní orba má v České republice dlouholetou tradici. První písemně doložená soutěž v orbě na území Čech se konala v roce 1855 u příležitosti regionální zemědělské výstavy. pravidelné národní soutěže v orbě se konají od roku 1963. V dřívější době to byly soutěže především s víceradličnými (4 a 7) pluhy.

Tento parčík v okolí Bílé věže, která slouží jako zvonice arciděkanskému kostelu, vznikla teprve v roce 2001.

Tento nejmladší klatovský park vznikl v roce 2005

Kříž za Čertovkou u odbočky na Pihovice.

Pítko při Plánické ulici v Klatovech.

Krytý plavecký bazén v Klatovech

Pomník Antonínu Švehlovi před Jaselskými kasárnami v Klatovech.

Pomník Janu Krejčímu, významnému klatovskému rodáku, profesoru mineralogie a rektoru české techniky, vybudoval v roce 1901 tehdejší akademický spolek Úhlava, na jehož činnost navazuje dnešní Úhlava o.p.s.

Památník obětem komunismu v Hostašových sadech v Klatovech.

Pomník byl vytvořen k připomenutí památky více než 260 klatovských občanů, kteří se před sedmdesáti lety stali oběťmi holokaustu. Pomník od sochaře Václava Fialy byl slavnostně odhalen 3.prosince 2012.

Radnice v Klatovech byla postavena v letech 1557 - 1559 mistrem Antonínem, který stavěl zároveň i Černou věž.

Park o rozloze 6195 m2 vznikla roku 1934 na místě tehdejších zahrad a zasypaného příkopu mezi městskými hradbami.

Sady Jaroslava Vrchlického byly založeny v roce 1889 jako druhý městský park na ploše o rozloze 6880 m² čtverečních.

Na park bylo toto prostranství pod Černou věží o rozloze půl hektaru upraveno v roce 1903.

Smírčí kříž na "Bubnování" u Klatov

Sobětice jsou místní částí města Klatovy

Tvrz v Soběticích stávala u rybníčka za dnešním motorestem.

Socha Panny Marie u kaple Zjevení Panny Marie v Klatovech

Litinová socha sv. Jana Nepomuckého stávala dříve na mostě z roku 1828 přes Drnový potok. Most byl pokračováním Domažlické ulice.

Socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století.

Socha sv. Václava u kaple Zjevení Panny Marie v Klatovech

Unikátní pískovcová socha knížete sv. Václava pochází z roku 1716.