Ten přináší z francouzského města Nancy semeno drobnokvětého karafiátu, jehož pěstování a zušlechťování věnuje zbytek svého života. Brzy po něm začali pěstovat karafiáty i ostatní majitelé sousedních zahrádek - mlynář Formánek, cvočkař Pirner. 

Významným pěstitelem se stává od roku 1828 klatovský hostinský a pomolog Michal Bullmann, který již v roce 1931 zasílá karafiáty do Ruska, itálie, Německa, Švédska i Anglie. Michal Bullmann 
zanechal o své výzkumné práci rukopisné psané "paměti". Koncem 19. století začali karafiáty pěstovat i klatovští zahradníci - Vít Boublík, Josef Bullmann, A. Bříško, Fr.J. Cerelin, A.J. Drozda, Benedikt Gabriel, Václav Pirner, Matěj Pintíř, Matěj a František Sporové, Eduard Stuna, Vojtěch a Eduard Svobodové, Josef Walter, Josef Wimmer, Robert Zýka.

Mnozí se úspěšně účastnili výstav domácích i v zahraničí. Tak se rodila zpočátku přirozeným, později umělým sprašováním a speciálním výběrem květů odrůda klatovského karafiátu. Již roku 1871 vydává J. Bullmann pro pěstitele zahrádkáře: "Krátké uvedení pro pěstění karafiátu" a prof. Čechura píše soustavu klatovských karafiátů.

Úpadek v pěstování nastává před I. světovou válkou. Příčinou byla po celé Evropě rozšířená plíseň karafiátová. Nový pokus o obnovení slávy klatovských karafiátů nastává v roce 1931, kdy je uskutečněna velká výstava, kterou prezentuje na 5000 květináčů klatovských karafiátů.

Pramen: vysvětlující tabule v karafiátové zahrádce