česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Chudenice


Základní data


Chudenice leží ve stejnojmenné vrchovině, poprvé jsou připomínány roku 1291 a jejich historie je velmi úzce spjata se šlechtickým rodem Černínů z Chudenic, kterým obec nepřetržitě patřila od poloviny 13. století do roku 1945. Turistika: Chudenicemi prochází zelená turistická trasa z Pušperku do Chotěšova a dálková modrá trasa.
Pamětihodnosti:
Muzeum Josefa Dobrovského - U Černínského zámku 1
Kostel svatého Jana Křtitele

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Chudenice
poloha: 49° 28' 02" N, 13° 10' 27" E   488 m n.m.
adresa: Chudenice, 339 01  Klatovy
Chudenice
Chudenice



zpět

Detail

Chudenice<br>
Chudenice

Městečko Chudenice se nachází přibližně 15 km severozápadně od Klatov v samém srdci Kdyňsko-chudenické vrchoviny v nadmořské výšce 488 m n.m. První zmínka o Chudenicích se vztahuje k místnímu kostelu a tradičně je datována rokem 1200. První skutečná písemná zpráva o Chudenicích pochází z roku 1291.

Podle archeologických nálezů byl však prostor dnešního Chudenicka osídlen již v polovině 5. století. V roce 1592 povýšil císař Rudolf II. na žádost Humprechta Czernina Chudenice na městečko.

Dne 7. dubna 2006 byla Chudenicím udělena vlajka a následně byl titul městečka, v pozměněné podobě „městys“, obnoven. Do správního obvodu Chudenic spadají obce Slatina, Lučice, Bezpravovice a Býšov a osady Bělýšov a Vyšensko.

Nejcennější památkou v Chudenicích je farní kostel sv. Jana Křtitele, který pochází z 1 pol. 14. století. Nejcennějším prvkem kostela je hlavní oltář, jehož obrazy vytvořil roku 1505 tzv. Mistr chudenického oltáře. Neméně zajímavé jsou fresky v triumfálním oblouku z poloviny 14. století či nástropní freska z roku 1759.

Druhou nejzajímavější památkou v Chudenicích je Starý zámek, kolébka rodu Czerninů z Chudenic. Ve stavební historii Starého zámku se promítají tři důležité mezníky. První zásadní úpravu prodělala stará gotická tvrz po husitských válkách, kdy byly využity nové poznatky o palných zbraních, a celý areál byl doplněn baštami, které doplnily její fortifikaci. Velmi zásadní proměnou prošlo staré nepohodlné feudální sídlo na konci 16. století za Humprechta Czernina, kdy byla tvrz přestavěna na pohodlnější renesanční zámeček. Z této doby pochází nejen sgrafitové fasády na části objektu, ale také půvabný Andělský pokoj a Černá kuchyně. Dnešní podobu zámku vtiskla až pozdně barokní přestavba za Prokopa Czernina, která proběhla roku 1776 pod vedením architekta Karla Ballinga. Zámek je v majetku městyse Chudenice a je veřejnosti přístupný. Návštěvníci si mohou v interiérech prohlédnout regionální muzejní expozici, czerninskou zámeckou expozici vybavenou původním nábytkem, rodnou síň Jaroslava Kvapila, expozici Dobrovského a farnosti Chudenice.

V Chudenicích je mnoho příkladů charakteristické lidové architektury. Zajímavou památkou nedaleko městečka je pozdně barokní kaple sv. Anny, kde se každoročně slaví v den svátku této světice velká pouť pod širým nebem, jejíž součástí je také procesí od kostela sv. Jana Křtitele.

Z daleka je viditelná rozhledna Bolfánek, tyčící se nad Chudenicemi. Je to původní věž kostela sv. Wolfganga, který stával na kopci Žďár od nepaměti. Kámen v tzv. Šlépějové kapli, stojící v těsné blízkosti Bolfánku, napovídá, že se jedná o staré, pravděpodobně keltské kultovní místo.

Kostel byl dekretem císaře Josefa II. roku 1786 zrušen a nejpozději po roce 1810 zbořen až na věž. Ta byla roku 1845 upravena na rozhlednu.

Pod Bolfánkem stojí empírový zámek Lázeň, který nechal do dnešní podoby upravit po roce 1864 majitel panství Eugen I. Czernin. Zámek obklopuje anglický krajinářský park, který je veřejnosti volně přístupný stejně jako nedaleké arboretum a národní přírodní památka Americká zahrada, založená Czerniny v roce 1842. Kromě desítek krásných a zajímavých dřevin se zde mohou návštěvníci těšit na jednu z nejstarších jedlí douglasových na evropském kontinentu či evropský unikát dřín květnatý.

Milovníci piva jistě uvítají návštěvu minipivovaru Stará škola vedle kostela sv. Jana Křtitele.

Chudenice jsou rodištěm spisovatele, dramaturga, režiséra a ředitele činohry Národního divadla v Praze Jaroslava Kvapila (1868 - 1950). Jaroslav Kvapil byl v kraji, který ho inspiroval k napsání libreta k opeře Rusalka i pochován. 

V letech 1816 - 1828 býval hostem v Chudenicích zakladatel české slavistiky Josef Dobrovský (1753 - 1829). Josef Dobrovský jako nejvýraznější postava českého osvícenství působil na zámku jako vychovatel. Jeho jméno nesou i významné stromy v okolí, v Polení je to známá Dobrovského lípa a v Drslavicích v roce 1990 podlehl vichřici Dobrovského dub. Ve vlastních Chudenicích je to Dobrovského lipová alej.

O pobytu Dobrovského v kraji psal například Alois Vojtěch Šmilovský (1837 - 1883). Po Šmilovském je rovněž v Chudenicích pojmenována alej.

V blízkosti je i Chudenická bažantnice, která byla vyhlášena za chráněné území již v roce 1933.

Pramen: Běleč mikroregion, vydal Mikroregion Běleč z.s.p.o., 2013.


zpět

Fotogalerie


Chudenice

Chudenice


Chudenice

Chudenice



zpět

Příběhy


Karel Hostaš (1854 - 1934), mimo jiné zakladatel klatovského muzea, zaznamenal od poleňského faráře Viktorina Livory následující příběh o Josefu Dobrovském:

Dobrovský, který jednou za prudké bouře a hromobití trávil večer ve společnosti bázlivé hraběnky na chudenickém zámku náhle pravil: " Já bych si přál, aby do mě hrom udeřil nebo jsem stižen mrtvicí náhle zemřel."

Nábožná hraběnka se polekala: "Co to jako kněz mluvíte?! Což byste se nechtěl nechat zaopatřit svátostmi umírajících?"

Načež jí Dobrovský odpověděl: "Pokání chtít činit, když už duše na jazyku vězí, špatné jest pokání." Člověk má býti každý den ve stavu milosti a kdybych měl být potrestán jen za to, že jsem nebyl zaopatřen, lehce bych si troufal ten soud při soudné stolici Boží vyhrát."

Pramen: Karel Václav Vondráček, Pamětníci dávných časů - staré a památné stromy na Klatovsku, Sušicku a Horažďovicku.

Odkud se vzalo jméno Chudenice?

Ke starší části zámku se váže prastará pověst, podle které v komíně černé kuchyně bylo ukryto a před smrtí zachráněno malinké děťátko, jediná živá ratolest Czerninů (Černínů), kteří byli ve 13. století krutě pronásledováni a téměř vyvražděni. Od tohoto zachráněného „černého chuděnce“ odvozuje se jméno Czerninů z Chudenic. Pověstný komín s černou kuchyní můžete dodnes vidět ve Starém zámku v původním stavu.

Vedle černé kuchyně se nachází „andělský pokoj“ v němž se roku 1601 zjevil starému pánu Humprechtu Czerninovi anděl, který mu úplně zdravému oznámil brzký konec jeho života. Ráno po andělském zjevení vykonal Humprecht poslední pouť k sv. Bolfánku. Po následné mši, kterou nechal sloužit se zdráv vrátil na zámek. Třetího dne však onemocněl a hned na to zemřel. 

Pramen: Běleč mikroregion, vydal Mikroregion Běleč z.s.p.o., 2013.


zpět








 
 neděle, 16. prosince 2018
 Svátek slaví Albína
 Aktuální teplota: 22.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
Čas měření: 1
Teplota: 22.9°C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost větru: 9.7 km/h
Směr větru: Západní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena