Pamětní deska Jaroslavu Vrchlickému, který studoval a maturoval na gymnáziu v Klatovech.

kraj:	Plzeňský kraj
okres:	Klatovy
obec:	Klatovy
poloha:	49°23'40.8 N, 13°17'44.3 E   405 m n.m.
adresa:	Klatovy, 339 01  Klatovy

Pamětní deska Jaroslavu Vrchlickému

email:	icklatovy@mukt.cz
url:	www.klatovy.cz/icklatovy

Pamětní deska Jaroslavu Vrchlickému

Vlastní jméno Jaroslava Vrchlického je  Emil Bohuslav Frída.

Narodil se 17.2.1853 v Lounech, v rodině kupce. Jeho zájmy v mládí nejvíce ovlivnil jeho strýc, farář v Ovčárech u Kolína. Zde Vrchlický strávil svá mladá léta. 

Potom studoval na gymnáziu v Klatovech. Pamětní deska je umístěna na budově Obchodní akademie Klatovy v Plánické ulici.  Po maturitě roku 1872 začal studovat teologii. Již v prvním semestru přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval filozofii, historii a románské jazyky. Po třech letech studia odjel do severní Itálie jako vychovatel.

Ještě před jeho odjezdem vyšla jeho prvotina, lyrická sbírka Z hlubin (1875). Roční působení v Itálii znamenalo pro Jaroslava Vrchlického prudký umělecký a myšlenkový růst, kdy si začal uvědomovat své postavení a poslání českého básníka. Dokládají to velmi zajímavé Dopisy J. Vrchlického se S. Podlipskou (1917).

Po návratu do vlasti Jaroslav Vrchlický působil krátce jako učitel. Roku 1879 se oženil s dcerou spisovatelky Sofie Podlipské (sestra Karolíny Světlé) Ludmilou.

Při založení České akademie věd a umění roku 1890 se stal jedním z prvních jejích členů a tajemníkem jejího uměleckého odboru. V roce 1893 byl jmenován profesorem všeobecné literatury na Karlově univerzitě.

V roce 1901 ho císař spolu s Antonínem Dvořákem jmenoval členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni. Vrchlický zde především obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva. Jako člověk nesmírně činný byl mimo jiné členem Královské akademie v Padově, členem tovaryšstva polského v Paříži a čestným občanem mnohých českých měst.

Na počátku 90. let Jaroslav Vrchlický prožíval hlubokou citovou a tvůrčí krizi, která byla způsobena rozvratem manželství a z rostoucích konfliktů. V roce 1908 Vrchlického postihla uprostřed tvůrčí práce mozková mrtvice, která mu znemožnila jakoukoliv intelektuální činnost.

Za 35 let literární práce vydal Vrchlický 270 svazků knih, převážně se jedná o básnická díla. Díky těmto dílům si vydobyl vůdčí postavení v tvz. lumírovské školy a v české poezii 19. století vůbec. Vytvářel v ní typ pozdně romantického básníka národa a zároveň i jeho soudce, který stojí v čele veškerého dobového myšlení a který v zájmu tohoto poslání přijímá i nadosobní úkoly. 

Poslední léta života strávil Jaroslav Vrchlický v Domažlicích, kde také 9.9.1912 zemřel.