Šimon Adler se narodil 15. září 1889 v Dobré Vodě u Hartmanic. po rabínské přípravce působil ve slovenských Topoľčanech, kde studoval v letech 1897 - 1901.

Potom se dále vzdělával na rabínském semináři ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1901 -1905 a na univerzitách ve Würzburgu a Giessenu v letech 1905 - 1908.

Dále působil jako učitelna Israelitische Fortsbildungsschule (1909 - 1913) ve švýcarské Basileji. Zde pokračoval v univerzitních studiích.

Těsně před první světovou válkou učil v belgických Antverpách.

V letech 1915 - 1916 byl rabínem ve Staňkově, a přitom ještě mimořádným posluchačem na německé univerzitě v Praze.

Od roku 1914 až do dvacátých let minulého století byl archivářem Židovské náboženské obce v Praze, ve dvacátých a třicátých letech pracoval i v Nejvyšší radě svazu židovských náboženských obcí v Čechách, zejména se podílel na činnosti jeho památkové komise a přitom učil náboženství nejen na různách státních školách, ale i na židovských školách v Antverpách v letech 1921 - 1926. V té době již byl rabínem na Zbraslavi.

V roce 1943 odjel s transportem do Terezína a odtud do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde v létě v roce 1944 zemřel.

Na Dobré Vodě otevřeli jeho dva synové muzeum věnované jeho památce i židovské komunitě na Šumavě.