Gloriet byl součástí cesty se stromořadím, která vystupovala přímo z nádvoří koutského zámečku. Založení glorietu je možno vztáhnout k rozsáhlým opravám koutského zámečku a úpravám jeho okolí, které prováděl kolem roku 1824 majitel panství Jan Filip František Josef Stadion. Tento předpoklad dokládají mapy tzv. josefského vojenského mapování. Zatímco na nejstarších mapách gloriet chybí. Na druhém mapování v letech 1836 - 1852 je již klobouk zaznamenán, stejně jako stromořadí, které k němu od zámku směřuje.

O stavbě klobouku, ani účelu jeho založení, se místní historické prameny nezmiňují. Jednalo se patrně jen o drobnou stavbu, která měla oživit parkově upravenou krajinu a dopřát šlechtě odpočinek s výhledem na koutský zámeček a jeho okolí. Podobných většinou však zděných glorietů nalezneme v různých zámeckých parcích velké množství. Koutský gloriet stál původně jen na dřevěných sloupech. Při jeho opravě byl údajně na jednom z trámů nalezen letopočet 1723, pokud byl tehdy správně přečten, mohlo se jednat o založení nějaké stavby, která glorietu předcházela. Protože dřevěné konstrikce glorietu shořely při jeho opravě v roce 1973, zůstane nám přesné datum založení klobouku zřejmě navždy utajeno.

Období romantismu vystřídala průmyslová revoluce. Cesta stíněná starým stromořadím musela ustoupit nově otevřenému hliníku koutské cihelny, zbytek cesty byl rozorán a dnes po ní nenajdeme nejmenší stopy. Klobouk však stojí na návrší osamoceně dál.

Pramen: vysvětující tabule obce Kout na Šumavě u glorietu

Ke klobouku se váže i pověst z dob husitských válek. Vypráví se, že právě zde roku 1431 ztratil kardinál Cesarini, prchající z husity rozehnané křížové výpravy z Domažlic, svoje listiny, zlatý kříž a klobouk, který má gloriet připomínat.