Synagoga pochází z roku 1883. O dějinách Židů v regionu vypovídá expozice v místním muzeu. Synagoga dnes slouží jako památník česko - německo - židovského soužití na Šumavě.

kraj:	Plzeňský kraj
okres:	Klatovy
obec:	Hartmanice
poloha:	49°10'15.0 N, 13°27'14.8 E   712 m n.m.
adresa:	Hartmanice, 341 81  Hartmanice

Synagoga v Hartmanicích

otevírací doba:	Úterý - Neděle 09:00 - 18:00
telefon:	+420 376 383 107
email:	synagoga@hartmanice.cz
url:	www.hartmanice.cz

Synagoga v Hartmanicích

 Historie synagogy

V roce 1881 se Hartmanicko-kundratická židovská obec rozhodla pro stavbu synagogy, která by byla místem modliteb pro rozrůstající se židovskou komunitu z Hartmanic a okolí. Od stavitele Georga Beywla zakoupila pozemek i s jeho obytným domem, který byl později se synagogou propojen a sloužil jako židovská škola a byt rabína (domek napravo od synagogy). Během tří let vznikl objekt s velkorysými prostory a specifickými architektonickými detaily. 

Synagoga však sloužila svým účelům jen pětapadesát let. Postupný odliv židovského obyvatelstva do větších měst byl následován zabráním Hartmanic Velkoněmeckou Říší. Po příchodu wehrmachtu byly ze štítu vytlučeny desky Desatera, synagoga byla zkonfiskována a přestavěna na truhlářskou dílnu. Štít nad hlavním průčelím byl stržen, na místě, kde stál aron, byl vybourán vchod na zahradu a vyvýšený stupeň pod ním byl srovnán se zemí. Vnitřní prostor synagogy byl vertikálně i horizontálně rozdělen. Přepažení lodi příčkou na dvě místnosti a vložení patra na úroveň bývalé galerie zcela zlikvidovalo prostorovou charakteristiku svatostánku.

Necitlivé zásahy se neodehrávaly pouze za války, ale také v následujících letech, kdy byla budova coby německý majetek zkonfiskována (truhlář Ferdinand Pelikan padl ve válce) a němečtí pracovníci truhlárny vysídleni. Novým správcem objektu se stal Karel Šimek z Petrovic, taktéž truhlář, který pro Pelikana dříve pracoval. Doprostřed chrámové lodi byl vzápětí vestavěn komín, horní části velkých oken v severovýchodní fasádě byly zazděny a do celého objektu bylo nainstalováno primitivní elektrické vedení. Postupem času se chátrání šindelové střechy řešilo navrstvením eternitu, do přízemních oken byly vsazeny mříže.

Synagogu zbavenou veškeré důstojnosti využíval později podnik Státní lesy a statky a armádě sloužila jako sklad pneumatik. Do jejího patra chodili Hartmaničtí hrát ping-pong. O stavbu samotnou se však nikdo nestaral, a tak byla v 80. letech “věnována národnímu výboru ke zboření“. Naštěstí k tomu díky listopadu 1989 nedošlo. Synagoga byla navrácena Židovské náboženské obci v Plzni a ta ji pro nedostatek financí nabídla k odprodeji. Majitel se několikrát změnil, až v roce 2002 zakoupil stavbu Michal Klíma, který s myšlenkou na její obnovu založil Občanské sdružení Památník Hartmanice.

Pramen: Internetové stránky občanského sdružení památník Hartmanice http://www.hartmanice.cz/

Expozice o česko - německo - židovském spolužití na Šumavě.

Na obnovené bývalé ženské galerii je umístěna hlavní expozice hartmanické synagogy v níž je moderní, atraktivní a graficky nápaditou formou zobrazena historie osídlení Šumavy s důrazem na vysvětlení rolí tří národů, které tu žily. Vztahy mezi Čechy, Němci a Židy je tu dokumentován na historických fotografiích a dokumentech. Na rozdíl od jiných muzeí se expozice nevyhýbá ani tématu perzekuce Židů za II. světové války, vysídlení Němců po roce 1945, studené válce a pádu železné opony. Tyto události jsou podány neideologicky a bez předsudků. V přízemí jsou vystaveny exponáty zapůjčené z Muzea Šumavy.

Vesnice na Šumavě zlikvidované komunisty po roce 1948.

Po nástupu komunistického režimu, byla na Šumavě systematicky zlikvidována většina vesnic, osad i samot, které byly v pásmu několika kilometrů od hranic s Německem. Mezi nimi byly i vesnice, v nichž dříve žily stovky obyvatel. Připomínkou těchto sídel je v přízemí synagogy umístěná výstava devíti dvojic fotografií Blanky a Honzy Reichardtových, které ukazují místa, jak vypadala před rokem 1948 a jak vypadají nyní. Polohu zlikvidovaných vesnic dokumentuje ortografická mapa.

Osudy židovské obce a synagogy v Hartmanicích.

V podkroví synagogy vznikl při rekonstrukcích velmi příjemný netradiční výstavní prostor. Na třech panelech je zobrazena historie hartmanické židovské obce a osud synagogy i průběh její záchrany. Vystaveny jsou fragmenty, které se zachovaly z původní stavby a které sloužily jako předloha pro výrobu replik - vstupní dveře, deska zábradlí ženské galerie, zachované rámy oken, kuželky litinového zábradlí apod.

Šumava na starých fotografiích ze sbírky Pavla Scheuflera

Na syrové kamenné zdi jednoho štítu synagogy v podkroví se velmi efektně vyjímají malé fotografie ze sbírky Pavla Scheuflera. Zachycují lidi, budovy a přirodu Šumavy před více než 100 lety. V atmosféře obnovené starobylé budovy je pohled na historické fotografie zvlášť působivý.

Pramen: Informační leták Horská synagoga v Hartmanicích, vydalo občanské sdružení Památník Hartmanice.

Židé přicházejí na Šumavu

Židé přišli na Šumavu s prvními kolonisty v 10. století. Na území dnešních Čech se setkávali němečtí i franští kupci a poprvé sem vstoupili i židovští obchodníci. Své zprvu kočovné setkávání se středem Evropy vyměnili za usedlejší život a od zmiňovaného 10. století byli stabilní složkou osídlení českých zemí. Přestože svými vědomostmi a styky významně přispívali k rozvoji místního obchodu, jejich přítomnost nebyla vždy vítána.

K rapidnímu zhoršení jejich postavení došlo v souvislosti s křižáckými válkami a následkem ustanovení IV. lateránského koncilu. I později byl jejich styk s křesťany omezován, Židé museli žít odděleně v uzavřených čtvrtích a nosit různá označení na oděvu.

Středověká společnost omezila zdroj obživy Židů striktně na obchod a zakázala jim výkon řemesel. Právní postavení židovského obyvatelstva ukotvil Přemysl Otakar II. Podle jeho Statuty Judaeorum z roku 1254 byli Židé chápáni jako služebníci královské komory. To zavazovalo panovníka k ochraně osobní bezpečnosti židovského obyvatelstva i jeho institucí, Židé však museli za tuto službu platit speciální poplatky. V hlavních rysech zůstala tato základní norma postavení Židů, coby stálého zdroje příjmů panovníka platná až do 19, století.

V českých zemích se Židé usazovali především v nížinách, podél řek a ve velkých městech. Hustá síť židovských komunit na Šumavě je tedy překvapivou výjimkou a specifickým fenoménem hodným pozornosti.

Staré horní město Hartmanice zústalo židovskému obyvatelstvu dlouho uzavřeno. Teprve po roce 1867, kdy byla novou ústavou uznána jejich plná rovnoprávnost, začali Židé ve větší míře osídlovat Hartmanice a pronikat hlouběji do šumavského pohoří. V roce 1880 obývalo téměř tisícihlavé městečko již více než 100 Židů, kteří se aktivně podíleli na jeho rozvoji. V této době přestala místní židovské komunitě dostačovat synagoga v sousedních Kundraticích a v roce 1881 bylo rozhodnuto o zřízení vlastního svatostánku.

V roce 1884 je synagoga již postavena schází se v ní na 200 židů z celého hartmanického okolí. Každou sobotu je čteno z Tóry a slaví se šabat, den zasvěcený odpočinku. Během roku se svatostánek stává svědkem oslav židovských svátků roš hašaná (nový rok), sukot (svátek stánků), chanuka (svátek světel), pesach (svátek nekvašených chlebů), purim (svátek losů), konají se v něm svatby a další slavnostní obřady. Synagoga je centrem židovské kultury po několik desítek let.

Pramen: Tabule v Horské synagoze v Hartmanicích

Synagoga v Hartmanicích

Synagoga v Hartmanicích

Synagoga

Synagoga

Synagoga

Synagoga

Synagoga

Synagoga