Pomník byl slavnostně odhalen již 10. října 1920 jako jeden z prvních na Klatovsku. Za okupace musela být socha odstraněna a válku přečkala ve stodole Václava Bosáka. 3. června 1945 byl pomník znovu odhalen.

Pomník z hořického pískovce na žulovém soklu měl podobu dynamicky nakročeného vojáka s rozpaženýma rukama, u jehož nohou stojí lev, pošlapávající atribut habsburské říše – podle historické fotografie lze ještě identifikovat pravou spodní část rakouské orlice s fragmenty jejího rozeklaného ocasu, říšského jablka a perutí. Scelující pozadí figury tvoří rozvinutý „prapor svobody“, jehož žerď voják třímá ve své levé ruce, v pravé drží pušku. Ve sdružení, které stavbu pomníku organizovalo, vznikly rozpory o tom, zda má být znázorněn voják ruské či italské legie.

Autor prý nakonec prosadil podobu vojáka v uniformě první republiky a tohoto řešení pak používal i na dalších svých figurativních pomnících. Detaily Glosových vojáků vykazují charakteristickou podobu uniformy pěšáků poválečné československé armády s typickou helmou, ovinovačkami na nohou, sumkami u pasu a s puškou manlicher carcano vzor 1895. V archivu klatovského muzea je zachována fotografie sádrového modelu.

Autor: Marcel Fišer, www.spravedlnost.info

Jedná se o vůbec první Glosovou poválečnou práci tohoto druhu. Dolanská obec ztratila asi 35 mužů, většina z nich padla na sibiřské frontě.

Po válce bylo ustaveno Sdružení dolanské mládeže, které si vzalo za cíl postavení pomníku. Ten byl zadán klatovské kamenosochařské firmě Vojtěch Pták, která angažovala Glose, tehdy asi náhodou pobývajícího v Klatovech.

Nicméně možná právě tato první zakázka rozhodla o tom, že se zde usadil natrvalo.