Antonín Švehla se narodil 15. dubna 1873 v dnešní pražské čtvrti Hostivař, tehdy samostatné vsi u Prahy. Vzhledem k tomu, že pocházel z bohaté selské rodiny, se začal již od mládí politicky angažovat a to zejména v různých zemědělských hnutích. V roce 1900, kdy mu zemřel otec převzal doma hospodářství. V roce 1902 byl místopředsedou Svazu českých zemědělců a měl velký podíl, že v roce 1906 začal vycházet časopis Venkov.

Od roku 1908 již byl zvolen za poslance českého zemského sněmu za Agrární stranu, jejímž místopředsedou se stal v roce 1909. Během 1. světové války se Švehla zapojil do odboje a to jak v Českém svazu, tak i v Mafii. Díky těmto aktivitám stanul před vyhlášením Československé republiky v čele Národního výboru a 28. října 1918 se jako jeden z tzv.  pěti mužů 28. října podílel na vyhlášení Československé republiky. V letech 1918 byl poslancem Národního shromáždění a výrazně se podílel na vzniku Československé ústavy vyhlášené roku 1920.

V Agrární straně byl v roce 1919 zvolen jejím předsedou a usiloval o to, aby její politika byla přijatelná pro všechny zemědělce, od velkostatkářů až po drobné zemědělce. Tyto politické aktivity ho třikrát vynesly do křesla předsedy vlády. V roce 1927 odmítl kandidaturu na prezidenta republiky a v roce 1929 se vzdal ze zdravotních důvodů politického života.

Zemřel 12. prosince 1933 v Praze.