česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Klatovy - pamětní deska Karlu Boleslavovi Štorchovi


Základní data


Karel Boleslav Štorch byl český obrozenecký spisovatel a novinář. Publikoval i pod pseudonymem Čáp - Klatovský.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Klatovy
poloha: 49°23'37.1 N, 13°17'41.6 E   0 m n.m.
adresa: Komenského 5, 339 01  Klatovy



zpět

Detail

Studoval v Klatovech, Českých Budějovicích a Praze. Pak přijal zaměstnání ve státní a později zemské učtárně.

Už v mládí se zapojil do obrozeneckého hnutí. Roku 1833 uveřejnil básně v Amerlingově Květomluvě a o něco později aforismy Tříšky v Květech. Roku 1843 se stal redaktorem Vlastimila a dva roky na to Včely. Přispíval do nich i dějepisnými články, například o historii Rakouska.

V roce 1848 napsal několik zásadních článků, například Po drobnu příčiny, do velika účinky nebo Rakouský sněm říšský ve Vídni. Podporoval myšlenku na přeměnu Rakouska ve federaci a doporučoval vkládat naděje do českého, nikoliv rakouského sněmu. Jeho publicistika ale v té době nenacházela většího ohlasu. Později zveřejňoval i vědecké texty, zejména v Časopise Českého musea; mezi jinými Filosofie a literatura naše nebo Zeměpis filosofický. Roku 1867 napsal pro Světozor článek Co nám vypravují zříceniny pompejské. Účastnil se také činnosti různých spolků, hlavně jako účetní.

Nestál nikdy v popředí, nepatřil k populárním osobnostem, neměl podíl na velkých událostech. Význam má jako jeden z těch, kdo v první polovině 19. století přispěli k obnovení české kultury.

Pramen: sochařství.info - Marcel Fišer
zpět

Fotogalerie





zpět

Příběhy


Oslavy 100. výročí klatovského gymnázia připadly na stejný rok jako sto let od narození jednoho z významných představitelů národního obrození, klatovského rodáka Karla Boleslava Štorcha. Proto bylo odhalení pamětní desky zakomponováno do rozsáhlých oslav, které trvaly od 6. do 8. září.

Program oslav navrhli historici Karel Hostaš a Jindřich Vančura, takže se lze domnívat, že právě oni připadli na myšlenku pamětní desky. Deska byla slavnostně odhalena 7. září v 11 hod., hlavní proslov měl literární kritik prof. Josef Peška z Karlína.

Autorem byl Jan Čejka, rodák z nedaleké Loučimi, který v dětství odešel s rodiči do Vídně. Možná, že město oslovilo právě Čejku v daleké Vídni díky tomu, že tam v té době studoval jeho jmenovec klatovský malíř Josef Čejka, který byl s Hostašem v živém styku. (O jejich příbuzenském vztahu zatím není nic známo.)

Není jasné, zda Jan Čejka je také autorem kamenné desky. Je pravděpodobné, že ji zhotovilo nějaké místní kamenictví; kdyby platila výše uvedená hypotéta o Josefu Čejkovi, mohl by ji navrhnout i on, neboť odpovídá jeho dekorativnímu stylu.

Pramen: sochařství.info - Marcel Fišer

zpět








 
 neděle, 20. srpna 2017
 Svátek slaví Bernard
 Aktuální teplota: 12.7 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 20.8.2017
Čas měření: 2
Teplota: 12.7°C
Vlhkost: 57.0 %
Rychlost větru: 2.5 km/h
Směr větru: Severozápadní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena