česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Klatovy - pomník Janu Krejčímu


Základní data


Pomník Janu Krejčímu, významnému klatovskému rodáku, profesoru mineralogie a rektoru české techniky, vybudoval v roce 1901 tehdejší akademický spolek Úhlava, na jehož činnost navazuje dnešní Úhlava o.p.s.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Klatovy
poloha: 49°23'38.4 N, 13°17'44.2 E   0 m n.m.
adresa: Klatovy, 339 01  Klatovy
Pomník Janu Krejčímu
Pomník Janu Krejčímu



zpět

Detail

Pomník Janu Krejčímu<br>
Pomník Janu Krejčímu

Popis pomníku:

Pomník stojí uprostřed travnatého prostranství na kraji městského jádra, de facto v parkovém okruhu těsně za hradbami (za bývalým dominikánským klášterem, který stál při hradbách). Má podobu jehlanu s konkávně vybranými stěnami, přecházejícího do profilovaného soklu, na němž stojí busta. Součástí poprsí je vavřínový věnec, z něhož poprsí vyrůstá. Busta je orientována západním směrem (souběžně s ulicí, nikoliv do ní).

Při rozích pomníku jsou skupiny, tvořené celkem z 24 kamenů, reprezentujících různé horniny. Jsou to 3 druhy vápence (z Týnce, z Berouna, silurský od Prahy), slivenecký mramor, křemen ze šumavského Zdíkova a z Nemilkova, růženín z Písku, kvarcil z Dušník, buližník ze Svrčovce, čedič z Roudnice, pískovec z Hořic a Nehvizd, žula ze Šumavy a amfibolová z Prachatic, svor ze Šumavy, diabas z Dušník, syenit z Blatné, 2 druhy dioritu z Loučimi (?), porfyr ze Zbiroha, břidlice hlinitá ze Svrčovce a silurská z Kladna, granulit (bělokaz) ze Železné Rudy, slepenec z Manětína a krevel z Dušník.

V květnu 2009 byly jak nápis na přední straně "Dr. JAN KREJČÍ / GEOLOG", tvořený jednotlivými bronzovými písmeny, z nichž některá se ztratila, tak i bronzová destička s nápisem na zadní straně ("PÉČÍ / AKADEMICKÉHO / SPOLKU / ÚHLAVA / 1901") nahrazeny nápisovými deskami se stejným textem z materiálu imitujícího měď (dle údaje I. Rubáše je jejich autorem Václav Fiala).

Historie

Jan Krejčí (28. února 1825 v Klatovech - 1. srpna 1887 v Praze) byl český geolog, pedagog, publicista a politik. Mj. byl autorem první české učebnice geologie. Z pohledu výtvarného umění je též důležité, že jeho dcera Doubravka byla maminkou malíř Josefa Šímy.

Deset let po Krejčího smrti 24. prosince 1897 informoval Šumavan, že spolek klatovských akademiků Úhlava zřídí tomuto slavnému rodákovi pamětní desku a „uspořádá za příčinou odhalení této pamětní desky v příštím roce slavnost." Iniciátorem byl nástupce Krejčího na pražské universitě dr. J. Woldřich a v Klatovech právník Václav Prunar, Woldřichův blízký známý. V té době již „větší část jmění k tomu cíli potřebného připravena jest". Pak však celá akce z neznámého důvodu na dva roky usnula. 10. června 1899 přinesl Šumavan zprávu o založení výboru na postavení pomníku (tedy nikoliv již pouhé desky!), a sice ve shodě s městkou radou. Možná sehrálo roli i to, že šlo o vůbec první pomník ve městě, které se do té doby mohlo pyšnit pouze dvěma pamětními deskami V. M. Krameria a K. S. Amerlinga. Ve výzvě k podpoře se hovoří o ustavení peněžního fondu, který byl spolkem Úhlava založen prý již r. 1888 krátce po Krečího smrti. V roce 1899 byly již přípravné práce v plném proudu a ve stejných novinách v č. 29 a 30 připomněl Václav Kurz v obsáhlém článku význam Jana Krejčího právě s ohledem na chystaný pomník. 16. srpna 1899 přijel do Klatov architekt prof. Jan Koula, aby k pomníku vypracoval dobrozdání. Již předtím totiž vypracoval místní inženýr Karel Petrlák (1834 Praha - 1913 Klatovy), člen městské rady, kresebný náčrt, který převedl do modelu učitel Josef Werner. Koula se o návrhu vyslovil pochvalně a k realizaci doporučil domácí materiál, kterým se nakonec opravdu stala nejspíš místní žula. Navštívili také místo v Komenského sadech, kde měl být pomník osazen. Ve výboru se tehdy uvádí právě Petrlák, starosta dr. Alois Mašek a inž. Alois Schiffauer, majitel zdejší strojírny. Nicméně z dalšího vyplývá, že Koula byl nejspíš požádán o definitivní návrh, vycházející z Petrlákova náčrtu. 24. března 1900 (s. 5) totiž Šumavan dále informuje: „Návrh na pomník slavného geologa dra. Jana Krejčího (...) provedl (...) Jan Koula. Je to komolý jehlan s prohnutými stěnami (podoba věže Eiffelovy), na jehož vrcholu je poprsí Krejčího, při rozích základních jsou skupiny hornin, jež, tak jako celý pomník, mají býti zhotoveny z rozmanitého kamene českého. Pomník i s poprsím měřil by přes 3 m výše a náklad rozpočten asi na 2500 zl. (...) Model pomníku došel v těchto dnech do Klatov a bude vystaven v některé výkladní skříni." 22. září se v Šumavanu uvádí, že Borůvkovo poprsí odlité firmou Bendlmajer a Červinka dorazilo do Klatov. Borůvka, v té době mladý sochař, jej modeloval podle fotografie z posledních let a bylo pozitivně přijato i Krejčího rodinou. Kamenické práce vypracovala klatovská firma Vojtěcha Ptáka.

Slavnostní odhalení se uskutečnilo 3. a 4. srpna 1901. Hlavní proslov měl následník Krejčího na pražské universitě Jan Nepomuk Woldřich, dále hovořili klatovský právník Václav Prunar a starosta Alois Mašek. Z významných hostů se odhalení zúčastnil i básník Adolf Heyduk z Písku. Starosta poděkoval Koulovi i Borůvkovi, ovšem dále „...nelze nezmíniti se o zásluhách p. inž. Petrláka, městského rady, dle jehož náčrtku a jehož návodem a dozorem pomník byl proveden." Ovšem Šumavan dále píše: „Návrh na podstavec podoby „Eiffelovy věže" s malebnými skupinami hornin na jeho úpatí vypracoval měst. radní p. inž. Jiří Petrlák, kterýž také po celou dobu stavby jeho k pracem kamenickým přihlížel." Koulovo spoluautorství tedy není jednoznačné. K odhalení byla připravena výstava v bývalé gymnasiální budově, kde bylo vystaveno mj. Krejčího poprsí (existovaly tedy minimálně dva odlitky), miniaturní model pomníku a úlomky hornin, z nichž jsou sestaveny skupiny na rozích.

Literatura  

Šumavan, č. 32, 10.8.1901

Autor textu: Marcel Fišer, www.socharstvi.info


zpět

Fotogalerie


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Deska v Sadech Jaroslava Vrchlického

Deska v Sadech Jaroslava Vrchlického


Sady Jaroslava Vrchlického

Sady Jaroslava Vrchlického


Sady Jaroslava Vrchlického

Sady Jaroslava Vrchlického


Sady Jaroslava Vrchlického

Sady Jaroslava Vrchlického


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Pomník Janu Krejčímu

Pomník Janu Krejčímu


Hrob Jana Krejčího na Vyšehradě v Praze

Hrob Jana Krejčího na Vyšehradě v Praze


Hrob Jana Krejčího na Vyšehradě v Praze

Hrob Jana Krejčího na Vyšehradě v Praze



zpět

Příběhy


Jan Krejčí se narodil v Klatovech 28. února 1825. Pocházel z rodiny vysloužilého dragouna a pradleny. Když mu byly čtyři roky rodina se odstěhovala do Prahy, kde bydlela v prostředí karlínské Invalidovny.

Jan Krejčí v Praze navštěvoval německou základní školu, potom absolvoval gymnázium a následně studoval v letech 1844 - 1848 na pražské polytechnice mineralogii a chemii. Prakticky hned po studiích je jmenovám správcem mineralogických sbírek Národního muzea v Praze a v roce 1850 byl jmenován suplentem mineralogie a geologie na Pražském polytechnickém institutu. Již během studií začal publikovat odborné články, z nichž první mu vyšel v roce 1847. Od roku 1850 vydává řadu učebnic, které se týkají mineralogie a geologie. První ucelená učebnice geologie mu vychází v roce 1860. Píše česky a je proto považován za průkopníka české geologie a předního českého přírodovědce. Základní význam má Krejčího publikace z roku 1870 nazvaná Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Čechách. V rámci této publikace vypracoval novou stratigrafii. jeho práce mají i praktický dosah jako je například v roce 1853 vydaný popis českých uhelných slojí. V neposlední řadě stojí za povšimnutí, že Krejčí již od roku 1853 rediguje společně s J.E. Purkyněm přírodovědný časopis Živa.

Počátkem šedesátých let minulého století působí jako profesor na reálkách v Písku a potom v Praze. V roce 1863 je habilitován na pražské polytechnice a od roku 1864 na ní působí jako řádný profesor. V té době již má za sebou desetileté zmapování geologických a přírodovědných poměrů v okolí Prahy. Po reorganizaci pražské polytechniky v roce 1867 se stává prvním rektorem její české části. Tuto funkci vykonával do roku 1871. Od roku 1882 až do své smrti 1. srpna 1887 byl profesorem geologie na české univerzitě.

Kromě odborné životní dráhy byl Jan Krejčí činný i politicky. Již za svého pedagogického působení v Písku byl v roce 1861 zvolen členem městské rady a následně byl zvolen i poslancem české zemské rady za volební obvod Prachatice - Netolice. Politickou karieru načas přerušil po roztržce s Františkem Ladislavem Rieglem, kterému vadil jeho podpis pod Mladočeské osvědčení voličům v roce 1873. Ale již v roce 1880 byl zvolen členem vídeňské Říšské rady za volební obvod Louny, Slaný, Nové Strašecí, Velvary a Rakovník. V Říšské radě byl velmi aktivní a pronesl tam celou řadu projevů. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se mandátu po třech letech vzdal a zůstal pouze členem české zemské rady. Zároveň byl i členem rady města Prahy.

Nemoci ho pronásledovaly v posledních měsících jeho života a zemřel na následné podchlazení ve své vile, která stála pod pražským Vyšehradem. Je pohřben v rodinné hrobce ba vyšehradském hřbitově. Po jeho smrti napsal básník Adolf Heyduk báseň Za Janem Krejčím.

Kromě pomníku v Klatovech stojí bysta Jana Krejčího, jako jednoho ze sedmnácti mužů, kteří se zasloužili o Národní muzeum v Praze v 2. patře jeho schodištní dvorany. Autorem bysty z roku 1900 je akademický sochař Čeněk Osmík. Bystu odlily Komárovské železárny.

Pohnutější osud potkal bronzovou desku, která byla roku 1897 zasazena do Vyšehradské skály. Již v letech 1902 - 1904 při výstavbě silničního tunelu byla odstraněna, stejně jako vila, ve které Jan Krejčí zemřel. Později byla na skálu umístěna monumentálnější deska, která zde vydržela až do roku 1989, kdy byla odcizena zloději kovů. Dnes je na vnější straně vyšehradských hradeb umístěna její replika z upravené umělé hmoty.


zpět








 
 úterý, 18. září 2018
 Svátek slaví Kryštof
 Aktuální teplota: 22.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
Čas měření: 1
Teplota: 22.9°C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost větru: 9.7 km/h
Směr větru: Západní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena