česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Hrádek u Sušice - pamětní deska Františku Pravdovi


Základní data


Pamětní deska Františku Pravdovi v Hrádku na budově bývalé školy, dnes pošty. Jeho jméno nese i místní knihovna a na zámku má otevřeno muzeum.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Hrádek
poloha: 49°15'37.1 N, 13°29'46.5 E   0 m n.m.
adresa: Hrádek, 342 01  Sušice



zpět

Detail

František Pravda se vlastním jménem jmenoval Vojtěch Hlinka. Narodil se 17. dubna 1817 v Nekrasíně u Nové Včelnice (Nového Etynku). Pocházel ze starobylého selského rodu a na statku strávil i své dětství a mládí.

Do školy chodil do Nového Etynku. Protože se učil s výborným prospěchem souhlasili rodiče, aby ve studiu pokračoval. Vojtěch Hlinka tedy vystudoval šestileté gymnázium v Jindřichově Hradci a potom se přihlásil na filosofii do Prahy. Po absolvování filosofie odešel v roce 1838 do Vídně, kde se věnoval studiu teologie.

Ve Vídni se v něm probudilo národní vědomí, dosud potlačované německými školami a velice naléhavě si uvědomil, jak mu chybí české vzdělání a používání českého jazyka. Po roce studia proto přešel do pražského semináře, kde pokračoval ve studiu teologie.

Po vysvěcení na kněze pro něho nebylo volné místo. Zůstal proto v rodném Nekrasíně a vypomáhal duchovnímu v blízkém Jarošově. Za nedlouho nastoupil jako kaplan ve středních Čechách v Kvílicích. Pracoval i v ústavu pro slepce a setkal se zde se zakladatelem časopisu Blahověst Václavem Štulcem, který ho požádal o literární příspěvky do tohoto časopisu. Napsal zde svoji první povídku Dvě svatby najednou, kterou poprvé podepsal jménem Františka Pravdy. Krátce na to Hlinka těžce onemocněl a musel zanechat své práce ve slepeckém ústavu.

Po vyléčení zavál další životní osud mladého kněze do na Sušicko do Hrádku. 7. října 1847 přijal místo vychovatele v šlechtické rodině barona Sturmfedera, kterému nedlouho před jeho příchodem zemřela druhá žena. Po ní baronovi zůstaly dvě děti Otakar (13 let) a Otýlie (11 let). Syn Otakar byl duševně nemocný, ale už během prvního roku Hlinkova působení se podařilo najít metodu, jak v chlapci rozvinout to, co bylo možné. Baron byl za to kaplanovi vděčný a požádal ho, aby u rodiny zůstal. Dokonce mu dal postavit domek, ve kterém potom všechna další léta žil. Když Vojtěch Hlinka přišel do Hrádku, bylo mu pouhých 30 let a předpokládal, že bude zde vychovatelem dalších 6 let. Nakonec zde žil celých 57 let.

Kromě svého vychovatelského povolání byl i spisovatelem a od roku 1848 publikoval v různých časopisech. Tématem jeho prací, které vyšly v letech 1851 až 1853 jako povídkový sborník s názvem "Povídky z kraje", jsou osudy rázovitých postav z vesnice i maloměsta. Spisovatel detailně líčí život na statku i včeledníku, vykresluje bohaté sedláky, ale i pacholky a děvečky. Dodnes překvapuje věcná charakteristika a téměř dokumentárnost, s níž autor popisuje postavy hrdinů. Další je úvaha Slovo o slečnách a k slečnám, kde nekompromisně bojuje za vzdělání a zrovnoprávnění českých paní a dívek. V díle Obrázky z vojny ukazuje odvážný odpor prozi válkám. Do svých úvah vkládal národnostní a buditelské tendence, kterým prostý lid dobře rozumněl. Od Pravdy se učili naši nejlepší povídkáři jako A.V.Šmilovský, V. Hálek, V. Kosmák, bratři Mrštkové, K.V. Rais i J.Š. Baar. Sám Jan Neruda charakterizoval Pravdův příběh Matěj sprosťák jako nejlepší povídku české i světové prózy. Ačkoliv toto hodnocení po letech neobstojí, je Pravda spisovatelem s živým projevem, jehož příklad působil i na další generace. 
Jeho literární dílo bylo nemalé. Své povídky sám třídil dětské kruhy, pro mládež, pro mládež dospělejší, pro mladé řemeslníky, divadla pro děti a cestopisy. Povídky vycházely jednotlivě, ale i v souborech.

Začátkem 70. let nebyl Vojtěch Hlinka jen známým spisovatelem Františkem Pravdou. Byl i arcibiskupským notářem pražským a biskupským notářem budějovickým a královehradeckým. Stal se čestným občanem Hrádku i města Sušice. Čestné občanství mu udělil i Nekrasín u Nové Včelnice.V roce 1874 na přání dr.F.I.Riegra kandidoval a byl zvolen poslancem zemského sněmu za staročeskou stranu na Sušicku a Horažďovicku. politika jej však příliš roztrpčila a unavila a tak při dalších volbách rezignoval. V roce 1890 byl v Hrádku založen hasičský sbor a p. Vojtěch Hlinka patřil mezi jeho zakládající členy. V roce 1893 byl na valné hromadě dokonce jmenován čestným členem hasičského sboru. O tom jaké úctě a vážnosti se těšil nejen u čtenářů, ale i u významných spisovatelů té doby, svědčí delegace spisovatelů, kteří mu přišli blahopřát v dubnu 1897 k jeho osmdesátinám. Pozdravný list spisovatelů sdružených ve Spolku českých spisovatelů Máj mu osobně předali Karal Václav Rais, Alois Jirásek a Jaroslav Kvapil.

Vojtěch Hlinka zemřel 8. prosince 1904. Pohřben byl za velké účasti obyvatelstva celého sušického kraje na zdounském hřbitově. Dnes František Pravda, kněz, vychovatel, spisovatel a čestný občan Hrádku patří k neprávem opomíjeným autorům a také materiálu o něm a jeho životu není mnoho. Přesto ale nezůstal zcela zapomenutý, o čemž svědčí i skutečnost, že od roku 2003 se v rámci soutěže Literární Šumava uděluje také Cena Františka Pravdy. 

Pramen: vysvětlující leták v Muzeu Františka Pravdy na zámku v Hrádku
zpět

Fotogalerie




zpět








 
 čtvrtek, 15. listopadu 2018
 Svátek slaví Leopold
 Aktuální teplota: 22.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
Čas měření: 1
Teplota: 22.9°C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost větru: 9.7 km/h
Směr větru: Západní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena