česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Slatina - synagoga


Základní data


Původní dřevěná synagoga stála v centru ghetta. Stála na čtyřech nosných dřevěných sloupech. Byla velmi malá, o rozměrech asi 8 x 6 metrů. Nová synagoga ve Slatině je samostatně stojící patrová, prostě klasicistní stavba s valbovou střechou.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Slatina
poloha: 49°23'20.0 N, 13°44'38.8 E   430 m n.m.
adresa: Slatina, 341 01  Horažďovice
Synagoga ve Slatině
Synagoga ve Slatině



zpět

Detail

Synagoga ve Slatině<br>
Synagoga ve Slatině

Synagoga byla vystavěna v roce 1868 (podle některých pramenů již v roce 1850). Bohoslužby zde probíhaly až do roku 1912.
zpět

Fotogalerie



Kaplička a synagoga ve Slatině

Kaplička a synagoga ve Slatině


Synagoga ve Slatině

Synagoga ve Slatině



zpět

Příběhy


Památky židovské minulosti ve Slatině

Snad žádný národ neprošel za dobu své existence tak složitým vývojem jako židé. Tisícileté upírání historického nároku na vlast i na život v jiných zemích, pronásledování i pogromy, vyvrcholilo nedávným úsilím hitlerovského Německa o vyhlazení židů vůbec. Málokterý národ si zachoval tak velkou životaschopnost, vrozený pocit své příslušnosti, schopnost uplatnění se nejen ve své vlastiale kdekoliv jinde ve světě.Je proto zcela zákonité, že studiu židovského osídlení v mnoha státech světa, zejména v Evropě, byla věnována značná pozornost, ne však vždy byly výsledky podány naprosto historicky přesně a nezkresleně.

Určitým nedostakem dosavadního výzkumu bylo, že se většinou omezil na města a opomíjené zůstaly vesnice. Jednou z vesnic, ve které židovská komunita existovala téměř třista let, je ves Slatina u Horažďovic. Rozsahem židovského osídlení(ghetto, synagoga, škola) je Slatina svým způsobem ojedinělá. 

Historie židů ve Slatině.

Ves Slatina byla založena kolem roku 1150. Kolem roku 1220 došlo k založení a vybudování malého církevního dvora. Svatojiřský klášter, který se značně podílel na kolonizaci této oblasti, vlastnil dvůr ve Slatině 56 let, do roku 1284, kdy jej biskup Tobiáš prodal panu Bohuslavovi, pukrabímu hradu Zvíkov za 170 hřiven stříbra. Pak se v držbě dvora a vsi Slatina vystřídalo několik rodů, a v roce 1691 koupil Slatinu Václav Lev Jindřich Kunáš z Machovic.

Držba Slatiny rodem Kunášů znamenala i výraznou změnu v jejím životě. Kunášové, podle příkladu mnohých jiných šlechticů, začali postupným usazováním židů na svém panství ve Slatině. Umožnili jim pronájem některých opuštěných chalup a poskytli pozemky ke stavbě vlastních obydlí, která dala základ slatinskému ghettu.Tito židé se zabývali převážně obchodem s obilím a dobytkem, podomním obchodem a lichvou. Požívajíce Kunášovy ochrany jako "Schutzjuden", tj. chránění židé, museli svému ochránci odvádět značnou část svých příjmů.

Již tehdy byly konány židovské bohoslužby o čemž svědčí zřízení židovského hřbitova, který povolil Václav Ferdinand Kunáš z Machovic, listinou vydanou roku 1723, a která zní: "Já, Václav Ferdinand Kunáš z Machovic, pán ve Slatině, oznamuji mocí tohoto listu za sebe, své dědice, nástupce a všechny jiné držitele budoucí tohoto statku, veřejně a před každým, zvláště kde je zapotřebí, jakož že moji slatinští chránění židé ve svém nejponíženějším suplicandu uvedli, čímž jim tamtéž místo, tak zvané Hradce k jejich pohřbívání privilegováno jest a k jejich dispozici, držení a užívání na věčné časy vykázáno, poněvadž již beztoho 12 židovských mrtvol pětapadesáte let tam leží pohřbeno. Jelikož již oni jmenovaní židé z místa toho Hradců, které se v délce 8 sáhů a v šířce též 8 sáhů rozkládá, jakož i pěší přístup s mrtvým tělem do mých slatinských důchodů padesát rýnských zlatých zaplatiti se zavázali a takovouto sumu padesáti zlatých již v dobré měně mým jmenovaným důchodům zaplatili;protož jsem jim také na slušnou prosbu neprodleně povoli a zavázal se pro sebe, své dědice takovouto milostí je prokázati a je oprávniti, aby tímtéž, nahoře jmenovaným místem na Hradcích dle libosti vládnuli a nakládali a ku svým pohřbům na věčné časy je používati směli. Avšak s tím naléhavým poždavkem, aby předně ono místo na svůj náklad ohradili, za druhé z každého mrtvého těla 45 krejcarů, z cizího ale 1 zlatý, bylo-li dítě jednoroční 25 krejcarů, z dítěte přes 1 rok do 3 roků nahoře určených 45 krejcarů do mých slatinských důchodů nebo všech budoucích majitelů zaplatiti povinni byli, přičemž se jim lítostivě udělené privilegium, svoboda a milost uděluje, moje a dědiců silná ochrana, dále závazek v nejmenším nepřekážeti jim jak v pohřbívání těch osob nebo mrtvých těl, tak i výše vysazené poplatky jim nezvyšovati. Ku větší poctivosti a potvrzení všeho vlastnoručně jsem podepsal a svou šlechtickou pečeť přivěsiti dal. To na mém statku Slatině dne 9.března 1723. Wentzel Ferdinand Kunasch von Machowitz".

Původní hřbitov, podle zakládací listiny 8x8xsáhů (15x15 metrů), byl později rozšířen na dnešních 58x20 metrů a obestavěn kamennou zdí. Nad vchodem byla v minulosti umístěna deska s hebrejským nápisem: "BAIS MOUEVITS L'CHOLCHAI.KHI UFOR ATHU VAEL UFOR THOšUF". (Dům shromáždění všech živých. Prach a země jsi a v prach a zemi se navrátíš). V současné době je na hřbitově dochováno 173 náhrobních kamenů, dvojího typu. Žulové jsou vesměs prosté, bez ornamentiky, dnes již špatně čitelné. Druhou skupinou jsou vápencové stély, většinou završené obloukem, zdobené stylizovanými květinovými motivy lidového charakteru.

Synagoga, škola ghetto.

Do slatinské náboženské obce příslušelo 12 vesnic, na hřbitov však byli pochováváni židé ze širokého okolí. Původní synagoga byla dřevěná, na čtyřech nosných dřevěných sloupech, velmi malá, o rozměrech asi 6x6 metrů.Stála v centru ghetta. V roce 1868 zakoupila židovská obec nový pozemek od J.Podlešáka za 500 zlatých a vystavěla novou, zděnou, na vesnické poměry honosnou budovu v podobě v jaké je dnes znovu obnovena (budova nové synagogy je památkově chráněným objektem se statutem "Kulturní památka"). Byla v ní škola, byt a modlitebna. Židovská škola, jejíž počátky sahají do konce 17. století, ukončila svou činnost roku 1893. Z učitelů jmenujme alespoň Izáka Schwarze, který působil do roku 1872 a pro svoje zásluhy nejen o židovskou obec, ale i obec Slatinu byl velice oblíben. Židovští učitelé byli vůbec často rádci i pomocníky slatinských rychtářů a starostů.V čele náboženské obce stál samosprávný výbor složený z volených zástupců a vedený starostou. Tento výbor na svých schůzích vyřizoval záležitosti židovské obce, roční rozpočet, udržování synagogy a školy, příspěvky krajskému rabinátu do Blatné, podpory chudým souvěrcům, milodary a jiné záležitosti.

Utvořením nové židovské obce roku 1868 v Lažanech Enisových došlo k oslabení slatinské obce a roku 1893 byla tato přičleněna do Horažďovic. Oslabení urychlilo i silné vystěhovalectví do Ameriky, v roce 1894 to bylo 134 osob, celkově pak téměř 250, jen ze Slatiny.Zde je nutné se zmínit o dvou významných členech slatinské židovské komunity z rodu Sabathů, bratrech Sabathových. Josef W. Sabath se v Americe stal významným členem Kongresu Spojených států amerických, spolupracovals T.G. Masarykem. Jako člen Kongresu, jehož členem byl 43 let, byl autorem zákona důležitého pro české přistěhovalce, kterým byla přiznána národnost "Bohemia" (dříve "Austria"), a tím se podstatně zvýšily přistěhovaleké kvóty z českých zemí. Jeho bratr Adolf Sabath byl vrchním soudcem města Chicaga.

Z historického hlediska je nejzajímavější ghetto, z něhož se však do dnešní doby dochovaly jen domy číslo popisné: 19,29,31 pznačené na katastrálním plánu obce Slatina z roku 1837. a i ty jsou značně přestavěné. Ghetto bylo postaveno v části obce na nehostinné, bažinaté půdě (na slatinách), kde v té době ještě vyvěral, snad léčivý pramen se značným obsahem hořčíku. V roce 1834 zde bydlelo 17 rodin, vždy v jedné místnosti, dokonce v některé i dvě rodiny společně. Těžko si dnes dovedeme představit podmínky tohoto bydlení, když rodiny byly početné, i o deseti dětech, někdy i více. Domky byly veměs dřevěné v kombinaci s kamenem a nepálenými velkými hliněnými cihlami. 

Význam židů v životě Slatiny.

Hlavním důvodem proč Kunáš z Machovic židy ve Slatině usadil, byl důvod ekonomický pro něho samotného. Židovský živel však dával vesnici určitou rázovitost. Tak například se tu konaly židovské bály, převážně v hospodě žida Hasterlika. Slatina měla ještě druhou, dominikální hospodu. O sobotním šábesu vesnice ožila desítkami židů z celého okolí a jejich typickými černými kaftany, klobouky a dlouhými plnovousy. Zajímavou podívanou skýtaly i pohřební průvody procházející obcí ke hřbitovu na Hradcích. Přesto, že zde žila dvě etnika, žili domácí obyvatelé i židé ve shodě a klidu. Chudí obyvatelé pomáhali židům při jejich obchodě jako honci dobytka do okolních tržišť, i do Prahy a Bavorska. Nosiči, poslové, sedláci nabízeli své povozy, dobytek a obilí. Lze tudíž říci, že v tomto ohledu doba rozkvětu slatinského židovstva byla významná i pro obec.

S ubýváním židů se prázdnila i nákladná modlitebna, přestalo se vyučovat v "šůlu", dorůstající židovská generace hledala obživu ve městech, stěhovala se i do Ameriky.Bohabojný Mojse Hasterlik, chtěje zachránit alespoň synagogu pro další desetiletí, složil roku 1898 v Horažďovicích 2 000 zlatých za to, aby nebyla prodána a aby z úroků byly prováděny opravy.20. září 1917 opustil Slatinu poslední žid, Karel Sabath, a odstěhoval se do Kasejovic.Téhož roku koupil synagogu za 10 800 Kč obchodník a učitel hudby pan Karel Volmut. Podnikavě za "šůlu" přestavěl kupecký krám a z modlitebny stodolu. Po druhé světové válce se odstěhoval a opuštěná stavba sloužila k různým účelům obce i vzniknuvšího Jednotného zemědělského družstva. Když družstvo synagogu využívalo ke skladování strojených hnojiv, zdálo se, že její osud je zpečetěn. Naštěstí ji po sloučení družstev tehdejší vlastník JZD Svéradice prodalo a noví vlastníci ji obnovili do dnešní podoby.

V rámci dokumentačního výzkumu pro ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla - nevládní organizace UNESCO) se sídlem v Paříži, navštívili Slatinu Rivka a Ben Zio Dorfmanovi z izraelské pobočky ICOMOS v Jeruzalémě. Výsledkem jejich návštěvy bylo doporučení, že by se za pomoci organizací, institucí a sponzorů měl stejným způsobem zachránit i židovský hřbitov jako součást ojedinělého komplexu vesnického židovského osídlení. Josef Smitka

Pramen: Vysvětlující letáky u synagogy ve Slatině
Další informace jsou k dispozici na www.obec-slatina.eu
zpět








 
 pondělí, 28. května 2018
 Svátek slaví Vilém
 Aktuální teplota: 15.2 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 28.5.2018
Čas měření: 0
Teplota: 15.2°C
Vlhkost: 85.5 %
Rychlost větru: 0.0 km/h
Směr větru: 


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena