česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Hrádek u Sušice - Zdouň


Základní data


Zdouň je samota s kostelem sv. Vavřince mezi Hrádkem a Tedražicemi.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Hrádek
poloha: 49°15'43.8 N, 13°30'42.9 E   0 m n.m.
adresa: Hrádek u Sušice - Zdouň, 341 42  Sušice
Zdouň
Zdouň



zpět

Detail

Zdouň<br>
Zdouň

Starobylý kostel Zdouň se nachází na návrší v katastru obce Tedražice. Kostel je tak jedním z posledních svědků bývalé velké rýžovnické osady Vzduny a nalézá se nad říčkou Pstružnou (dnes snad i mylně nazývanou Ostružnou).

Tato románsko - gotická stavba pochází ze třetího čtvrtletí 13. století. Výše uvedená osada Vzduny se rozprostírala kolem celého návrší a je již zmiňována ve 13. století. Dalším méně známým svědkem zaniklé osady je studna, která se nachází u silnice (naproti nově vybudovanému parkovišti). 

V osadě se dříve nacházela tvrz, která byla situována jihozápadním směrem přímo v ose kostela (dnes se na tomto místě nachází tzv. nový hřbitov). Z této tvrze vedl uzavřený průchod přímo do kostela, jak o tom svědčí dnes již zazděný průchod ve věži.

Co se týče majitelů tvrze, víme o nich jen tolik, že na této tvrzi seděl v roce 1257 Dlouhomil ze Zdouně a Boru. Po něm v roce 1290 Svojše a v roce 1312 Oldřich ze Zdouně. (jednalo se zřejmě o děda, otce a syna). Pro ilustraci nutno dodat, že Svojše ze Zdouně později vystavěl hrad v Buděticích. V pozdějších letech byla tvrz přeměněna v klášter. V 16. století se tu připomínají kněží pod obojí. Svědčí o tom i mnohé náhrobní nápisy v chrámu. Posledním farářem na Zdouni byl Tomáš Berle, a to kolem roku 1590.

V 17. století, v době třicetileté války, klášter na Zdouni i bývalá osada Vzduny vyhořely. V listinách kláštera v Doksanech je zmínka o mniších přišlých ze Zdouně, a to po zničení tamního kláštera. V tehdejší době byly stavby vesměs dřevěné konstrukce, takže požáru unikl jen kostel. Podle jiných pramenů došlo k zániku samotné osady již mnohem dříve, a to v 15. století v době husitských válek.

Kostel na Zdouni patří k nejstarším kostelům v kraji. V historických listinách je již v roce 1314 připomínán jako farní. Také kostel na Zdouni měl status plebánie (předchůdkyně farnosti), to znamená, že zajišťoval nejen věci duchovní, ale měl důležitou činnost pedagogickou. V té době školy neexistovaly, číst a psát v tehdejší době uměli jen kněží. Ve Zbynicích údajně bývala zpočátku jen kaple Panny Marie.

Ve čtyřpatrové zdouňské věži visí dva zvony. Ten větší váží 350 kg a je o průměru 85 cm. Na zvonu není označeno jméno zvonaře, a ani rok odlití. Podle dochovaných písemných pramenů byl tento zvon odlit ve 14. století. Na zvonu je nápis gotického písma: Mateus + Lucas + Matous + Johannes. Druhý zvon je mnohem menší, jeho váha je 90 kg. Ani u tohoto druhého zvonu není známo jméno zvonaře. Na rozdíl od prvého zvonu je u tohoto znám přesný rok jeho ulití a to 1402. Na zvonu je nápis opět gotickým písmem 2. Maria Regia Pia - Anno Domin M CCCC II dne R. Pod tímto nápisem je zde umístěna gotická ozdoba.

Patronem na Zdouni je sv. Vavřinec, který byl jáhnem papeže Sixta II. Po papežově násilné smrti byl Vavřinec císařem Valeriánem vyzván k vydání bohatství církve. Vavřinec si vyžádal tři dny na to, aby mohl tento úkol splnit. Za tu dobu veškerý majetek rozdal chudým. Když byl císařem požádán, aby mu majetek předal, předstoupil před císaře a přivedl s sebou nesmírný počet chudáků, lidí zmrzačených, trpících a slepých a prohlásil: "Toto jest majetek církve." Za tuto vzpouru byl dne 10. srpna 258 v Římě odsouzen k smrti upálením zaživa na rožni.

Okolo kostela na tzv. zdouňském hřbitově se po mnoho let pochovávali zemřelí z Tedražic a Hrádku, ačkoliv farní hřbitov byl ve Zbynicích. V době epidemie moru, kdy hřbitov zcela logicky nemohl stačit, pochovávalo se z celého okolí do míst zvaných "V Bobčičkách". Je to v místech, kudy vede vlevo pěšina kolem Zbynné směrem na Sedlečko. Toto místo je nyní osázeno stromovím a označeno kamenným křížem. V době cholery se údajně pochovávalo v místech nazývaných "V Hrobí". Jedná se o místo po pravé straně řeky Pstružné, kde se nachází hromadný hrob. Obdobný hromadný hrob se nachází po levé straně silnice, místo je označeno křížkem, za obcí Hrádek ve směru jízdy na Tedražice. Podle nejstaršího ústního podání místních pamětníků, jež slyšeli z vyprávění otců a dědů, vypukla v letech 1848 - 1850 v Hrádku a okolí cholera a mrtvé již na hřbitově nemohli pochovávat. Mrtvoly plátnem přikryté rozváželi na trakaři na různá místa za vsí, kde je hromadně ukládali do vykopaných hrobů a mrtvoly posléze byly zasypány vápnem.

Později tento hřbitov nemohl kvůli omezenému prostoru poskytovat své služby oběma obcícm. Okresní úřad v Sušici roku 1928 zdouňský hřbitov uzavřel a mohlo se zde pochovávat jen s povolením. Bez tohoto povolení se pochovávalo ve Zbynicích. Mezi obcemi Tedražice a Hrádkem bylo dohodnuto, že se zdouňský hřbitov rozšíří. Od místního kostelníka a hrobaře pana Karla Jandy ze Zdouně byl zakoupen pozemek (současný nový hřbitov). Při prováděni zemních prací (projekt i vlastní stavbu prováděl stavitel Josef Kotál ze Sušice) se přišlo na staré základy se zbytky dřevěného uhlí a úlomky popelnic. Z toho lze vyvodit, že to nejspíše byly základy bývalé zdouňské tvrze. Na jaře roku 1930 byl nový hřbitov dokončen a vysvěcen.

Ve zdouňském kostele jsou pochováni: Petr Markvalt (od roku 1520), pán na Tedražicích, Brikcí Margolt ( od roku 1559), Perglas z Perglasu (od roku 1583) a Kašpar Arnošt ze Štokova (od roku 1552), který měl v Tedražicích několik poddanských usedlostí.

Na starém zdouňském hřbitově u jižní kostelní zdi je pochován i významný spisovatel František Pravda, vlastním jménem Vojtěch Hlinka (17.4.1817 - 8.12.1904). František Pravda od roku 1847 žil v Hrádku u Sušice, kde působil jako hraběcí vychovatel až do své smrti. Do světa literatury vstoupil v roce 1848 novelou Dvě svatby najednou. V Štulcově Blahověstu byly vydávány hojně povídkové práce, mezi mnohými například Sebrané povídky pro lid, Povídky kraje atd. Kromě povídek napsal i mnoho divadelních her. František Pravda spolupracoval i se slezskými buditeli, jako například Antonínem Vaškem - otcem Petra Bezruče. Na tzv. výstavbě povídek se u Františka Pravdy učili i pozdější významní autoři, kterými byli například J.Š. Baar nebo K.V. Rais. Posledně jmenovaný ho dne 17.4.1897 společně s Aloisem Jiráskem a Jaroslavem Kvapilem u příležitosti jeho osmdesátých narozenin v Hrádku navštívili. Některé Pravdovy spisy byly přeloženy do mnoha cizích jazyků (němčiny, dánštiny, maďarštiny, slovinštiny a dalších).

Pramen: Darebný Karel, Blažek Zdeněk, Tedražice historie a současnost, vlastní náklad, 2011
zpět








 
 středa, 21. listopadu 2018
 Svátek slaví Albert
 Aktuální teplota: 22.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
Čas měření: 1
Teplota: 22.9°C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost větru: 9.7 km/h
Směr větru: Západní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena