česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Vřeskovice


Základní data


První písemná zmínka o obci je z roku 1352, kdy Vřeskovice patřily pánům z Drslaviců.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Vřeskovice
poloha: 49° 31' 31" N, 13° 16' 15" E   411 m n.m.
adresa: Vřeskovice, 334 01  Přeštice
Obec Vřeskovice
Obec Vřeskovice



zpět

Detail

Obec Vřeskovice<br>
Obec Vřeskovice

Tomuto rodu patřila například panství v Liticích, Žinkovech, Chudenicích, Roupově a také ve Švihově. Rod pánů z Vřeskovic byl značně  rozvětvený a tak se statek dědictvím neustále drobil.

V roce 1455 připojili páni z Roupova Vřeskovickou tvrz s Krásným Úporem a Msticemi ke svému panství. Roku 1536 je tvrz již pusta a postupně chátrá. Když přišli pro své dluhy v roce 1607 páni z Roupova o svůj majetek, stávají se Vřeskovice majetkem Jana z Klenové, z Janovic a na Žinkovech. Později byly Vřeskovice připojeny k Červenému Poříčí, pak přechází z rodu Toskánského na rod Habsbursko-Lotrinský až do pozemkové reformy v roce 1926.

V obci Vřeskovice žilo a působilo několik známých osobností. Na faře vyrostla Hana Kvapilová, choť básníka Jaroslava Kvapila. Zde je dějiště Kvapilova dramatu „Oblaka“. Na místním hřbitově je pochovaný řídící učitel, pražský rodák Ferdinand Sládek, který v místní škole učil 60 let a složil obměnu hymny Kde domov můj. Ve staré škole se narodil PhDr.Rudolf Urbánek, historik a autor knihy „Ve službách krále Jiřího“. V této škole se narodil i Jaroslav František Urban, autor vlastivědných knih „Úvodím Radbuzy, Úhlavy, Úslavy“ a knih „Povídky o lásce a milování“ a „Krůpěje štěstí“.

Podrobný popis historie obce Vřeskovice je zapsán do kroniky obce, založené v roce 1924, která je k nahlédnutí na Obecním úřadě ve Vřeskovicích.

Pramen:http://www.vreskovice.cz/

Obec Vřeskovice se nalézá v údolí obklopená poli a lesy, na rozhraní Chudenické vrchoviny a povodí řeky Úhlavy. Okolní krajině dominují vrchy Stramchyně a Stříbrnice, kde se v minulosti nacházely u železitého pramene menší lázně.

První zmínka o obci je z roku 1352, kdy patřila pánům z Drslavic. Na kopci vznikla v roce 1409 tvrz. V 15. století patřily Vřeskovice Roupovským z Roupova. V roce 1574 je zdejší tvrz již uváděna jako pustá. Dnes se z kdysi pevné tvrze zachovala pouze nízká zídka. V 18. století byly Vřeskovice připojeny k Červenému Poříčí, pak přechází z rodu Toskánského na rod Habsbursko – Lotrinský až do pozemkové reformy v roce 1926.

Dominantou obce, která Vás upoutá již z dálky, je trojlodní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1245. Původní gotická stavba byla přestavěna v 16. století a v roce 1870 novobarokně upravena. V kostele se nacházejí dva náhrobky z červeného mramoru s postavou muže a ženy. Jedná se náhrobní kameny Alžběty Šicové a Albrechta Šice z Drahonic, bývalé majitele červenopoříčského panství, kteří nechali přestavět zdejší zámek do dnešní podoby. V kryptě kostela jsou pohřbeni další významní příslušníci šlechtických rodů. Na místním hřbitově naleznete také barokní hrobku pánů z Haubenu, kteří Červené Poříčí vlastnili v 18. století. Na faře u kostela vyrostla Hana Kvapilová, choť básníka Jaroslava Kvapila. Sem později umístil Kvapil děj svého dramatu „Oblaka“.

Velmi vzácná je také barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kterou naleznete v blízkosti turistické ubytovny. Turistická ubytovna nabízí také využití sauny a venkovního koupaliště. Na návsi můžete obdivovat bývalý statek s krásným barokním štítem tolik typickým pro venkovské baroko. K využití volného času slouží v obci hřiště pro národní házenou a hřiště pro malou kopanou. K Vřeskovicím patří ještě ves Mstice, kde se dochovala barokní kaplička.  

Pramen: Běleč mikroregion, vydal Mikroregion Běleč, 2013

zpět

Příběhy


Lidová mluva

(Podle zápisů v obecní kronice ze 40. let 20. století)

Mluva lidí se dost liší od spisovné řeči a je jakýmsi přechodem k chodskému nářečí. Pátý pád podstatných jmén rodu ženského se rovná prvnímu a koncovka se prodlužuje (např. Pepká, Barká). V sedmém pádě množného čísla podstatného jména se prodlužuje kmenová samohláska (npř. párou, dráhou). Místo koncovky -ovic se říká -ojc (např. Berkojc). U přídavných jmen se místo koncovky -ý říká ej (např. zlej, dobrej), místo -í klade se -ý (např. dobrý lidi, starý kamarádi). Místo -ých říká se -ejch (např. tlustejch, malejch), místo -ými říká se -ejma (např. špatnejma). U zájmen místo ji ( 4.pád ženského rodu) říká se jí, místo je (4.pád středního rodu) říká se ho, místo ti (3.pád) říká se dám tě, místo správného tvaru - nech mne (4.pád) říká se nech mi, číslovky se nesprávně vyslovují takto: ve dvouch, po třech. Jako na Chodsku i zde se říká: hde, hdy, dyž, tepřiv, hřibet, tádle, vonehdá. Často se zaměňují samohlásky ve slově: síci (sekati), polodne (poledne), zíblo mě (záblo mě). Kmenová samohláska a zní skoro jako o. Používá se i mnoho germanismů: furt, kór, holt, máš recht, hejcuk (skrytá stoka). Zvláště mnoho germanismů užívají dosud živnostníci při pojmenování nářadí.

Pramen: Martin Kříž, Toulky minulostí Vřeskovic, vydala Arkáda pro Obecní úřad Vřeskovice, 2002

zpět








 
 úterý, 22. května 2018
 Svátek slaví Emil
 Aktuální teplota: 12.0 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 22.5.2018
Čas měření: 0
Teplota: 12.0°C
Vlhkost: 72.2 %
Rychlost větru: 5.4 km/h
Směr větru: Severozápadní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena