česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Myslív


Základní data


První písemná zmínka o obci Myslív je z roku 1352. Pamětihodnostmi v obci jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie a fara. Obec se skládá z částí Myslív, Loužná, Milčice a Nový Dvůr

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Myslív
poloha: 49° 24' 51" N, 13° 34' 20" E   583 m n.m.
adresa: Myslív, 341 01  Horaždovice
Myslív
Myslív



zpět

Detail

Myslív<br>
Myslív

S největší pravděpodobností byl Myslív založen za budování kláštera Nepomuckého „cisterciánským“ řádem mnichů z Ebrachu. Tehdy v roce 1144 daroval tomuto řádu král Vladislav II. území lesů a močálů o rozloze 42.000 ha, od Zdemyslic po Zdebořice na Plánicku. Po celých 275 let pak tento řád zúrodňoval a zveleboval území a šířil civilizaci.

Ještě v 16. století je Myslív psán jako „Myslevo“. Místní jméno odvozeno od osobního Myslej nebo Myslev, což v přeneseném slova smyslu znamená: mysli a střež!

Dominantou obce je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12.století.

V roce 1935 Ladislav Stehlík při výkopu pod stavbu kampeličky na místě, kde stála márnice a byl původní starý hřbitov, objevil kostrové hroby a v nich esovité náušnice z pozdní dobyhradištní z 11. - 12. století.

V roce 1560 se dělili o otcovské statky čtyři synové Adama ze Šternberka, který panství Nepomuckého kláštera získal dědictvím. Tehdy bylo v Myslívě 14 osedlých (obyvatel). Ti měli stanoven plat a luční robotu za ryby a pivo.

V roce 1584 bylo v Myslívě 10 lánů a 5 chalup poplatných přímo kostelu. Nádvorníkem byl mlynář na blízkém kmetském dvorci s mlýnem "Čínovem" na Novém Dvoře, který se zval dříve Chotěšov. Dalšími mlynáři byli Matěj Baníř a J. Janda. Zajímavé je, že robotou byli povinni jen poddaní z Dolního Myslíva. Starší usedlíci z dob kláštera byli asi od roboty osvobozeni a platili jen platy.

V roce 1637 byl v kraji mor. Na myslívských a nehodívských hranicích, v sousedství pole "Kazy", měl být morový hřbitov z doby, kdy již prostor kolem hřbitova nestačil.

O vzniku školy se tradují dva letopočty buď již 1388 nebo až 1646. zatím není známo, který z nich je správný. Školní pamětní kniha uvádí, že v roce 1792 byla jednotřídka malá dřevěná budova v parku na hořejší návsi nad dnešním pomníkem padlých. "Stará škola" byla postavena pod kostelem v roce 1810 a dnes je v ní obecní úřad. "Nová škola" byla postavena v roce 1880 a v roce 1960 na ní byla přistavěna nástavba. Byly postaveny 2 učebny, sborovna a místnost pro družinu. Další oprava školy proběhla v roce 1976.

V roce 1892 byl založen Sbor dobrovolných hasičů.

V roce 1898 byl založen Záložní spolek Kampelička. Úřadovnu měl nejprve na faře, odtud se stěhoval k Blažkům a od roku 1935 byl ve vlastní budově, kterou postavil Vojtěch Řežábek z Nepomuku proti "Nové škole". při výkopových pracích byly nalezeny bronzové spony, které jsou uloženy v muzeu v Horažďovicích.

Roku 1901 byla v Myslívě zřízena četnická stanice, nejprve v domě U Blažků a následně se roku 1910 přestěhovala do č.p. 22.

V roce 1908 byl zřízen poštovní úřad v chalupě č.p. 5 U Brožíků, pak U Pošťáků, odtud se stěhoval na starou chalupu "U Vodičků", v zatáčce U Noháčků, kde bydlel i poštmistr. Odtud se opět stěhoval do č.p. 25, v roce 1938 do školní budovy, kam byl v rocer1940 zaveden telefon. V roce 1940 se pošta odstěhova k Čihankům a od roku 1967 do vlastní úřadovmy u staré požární zbrojnice.

V roce 1908 byla také pořízeny hodiny na věž kostela.

V roce 1910 vznikla Národní jednota Pošumavská.

Roku 1924 byl postaven pomník padlým v první světové válce z Myslíva a okolí. pomník 14 padlým z Myslíva a okolí zaplatily spolky a stál 7 000,- Kč.

V roce 1931 byl do Myslíva zaveden elektrický proud.

Roku 1936 se stavěly rybníčky na Hlinovnech a na Drahách. V témže roce zakoupili hasiči motorovou stříkačku od firmy Mára z Tábora.

V roce 1942 byly sejmuty z kostelní věže dva zvony, Václav a Josef a odeslány k roztavení

V roce 1945 po ukončení války hostil Myslív nejprve vojska americké armády a potom vojska západní československé obrněné brigády.

V roce 1945 se do Prahy odstěhoval učitel, básník a prozaik Ladislav Stehlík. V témže roce byla v obci založena Junácká organizace.

V roce 1948 vznikly Lidové milice

Roku 1950 byla v budově kampeličky zřízena obřadní síň. Potom byla odstěhována k Noháčkům a po rekonstrukci obecního domu, bývalé pastoušky, byla přestěhována do této budovy.

V roce 1951 byla zřízena strojní traktorová stanice a obecní buben na návsi byl nahrazen rozhlasem.

V roce 1953 byla založena sokolská jednota, v bývalém hostinci čp. 3 upravena tělocvična a pořízeno nářadí za 65 000,- Kčs. Sokolovna byla otevřena v následujícím roce.

18.9.1953 byl ustanoven při místním národním výboru výbor žen. V budově MNV bylo také zřízeno zdravotní středisko a upraven byt pro lékaře.

V roce 1954 byla v domě U Zajíců otevřena zubní ambulance. Ta se později přestěhovala do budovy MNV. S novým školním rokem byla v Myslívě otevřena mateřská školka. Ta byla nejprve v sokolovně a potom byla přemístěna na faru do bývalé kuchyně. V roce 1968 byla vybudována nová školka. O 50 arů byl rozšířen místní hřbitov.

V roce 1955 bylo otevřeno stálé kino v hostinci na Drahách U Valentů.

V roce 1957 bylo založeno JZD, zřízeny odchovny prasat a postavena drůbežárna.

Roku 1963 byla zahájena oprava kostela. Při otloukání staré omítky byly nalezeny kamenné oblouky a portál.

V roce 1966 byla veřejnosti otevřena myslivecká střelnice.

V roce 1967 byla vybudována prodejna jednoty na bývalé farní zahrádce.

V roce 1971 byl otevřen nový kulturní dům na místě starého hostince na Drahách.

V roce 1974 byla dokončena stavba koupaliště na Hlinovnách a začla se stavět budova požární zbrojnice, která byla otevřena v roce 1979.

Roku 1976 byly dokončeny práce na sportovním areálu - dodělána tribuna a kabiny.

Další oprava kostela byla provedena v roce 1977. Byly opraveny střechy, omítka, loď i vež nabíleny.

Roku 1978 byl přestěhován národní výbor do objektu staré školy.

V roce 1980 začalo JZD s výstavbou kravína pro 400 krav. Výstavba trval 7 let.

V průběhu dalších 12 let proběhla výstavba výstavba bytových jednotek na Mukloc trávníku, kde vyrostlo 10 nových domů s 39 byty.

V roce 1993 byla provedena oprava pošty, byla zavedena voda a vybudovány odpady.

V roce 1995 bylo zřízeno osvětlení kostela a proběhly úpravy kolem jeho budovy. Uskutečnil se i úklid fary. Základní škola v Myslívě měla v tomto roce ve čtyřech ročnících 26 žáků a mateřskou školku navštěvovalo 16 dětí.

Roku 1997 byly provedeny zásahy na obecní zeleni, které stály 70 000,- Kč. Část financí byla hrazena z Programu obnovy venkova.

V roce 1998 byla částečně provedena rekonstrukce obecních komunikací.

Roku 1999 byla zrušena škola v Myslívě pro malý počet žáků. V témže roce byla rekonstruována střecha na požární zbrojnici. Byl vykraden Myslívský kostel. Tři zloději napáchali škodu za 2 184 600,- Kč. Byli zadrženi hlídkou policie.

V roce 2000 se obec zúčastnila soutěže o vesnici roku, kterou vyhrála a obdržela zelenou stuhu.

V roce 2001 byly zakoupeny nové zvony za 178 000,- Kč. probíhala rekonstrukce knihovny. V Myslívě byl založen Spolek pro zvelebování ducha a krajiny.

V roce 2002 byla fara v Myslívě zapsána ministerstvem kultury do seznamu kulturních památek. 4.5.2002 proběhly oslavy 110 let od založení hasičského sboru v Myslívě

Roku 2003 byl opraven kulturní dům. 7.6.2003 byla slavnostně odhalena pamětní deska na budově obecního úřadu k 95. výročí narození Ladislava Stehlíka.

V roce 2004 proběhla likvidace zbořeniště po stodole na faře. Spolek pro zvelebení ducha a krajiny provedl opravu hráze a vyčištění rybníčku u pošty. Došlo také na úpravy místností na obecním úřadě.

Roku 2005 byly uvolněny finance na opravu cest v rámci Stehlíkovy cyklotrasy. Bylo vytvořeno 10 pozemků k výstavbě rodinných domků.

8.5.2006 byl jmenován pan František Wawrečka čestným občanem Myslíva. Pan Wawrečka bojoval ve II. světové válce.

Pramen: http://www.mysliv.cz/obec/


 


 

Historie obce Myslíva a jejího okolí je spojena s cisterciáckým opatstvím v klášteře u Nepomuku, které roku 1144 založil Vladislav II. Klášter se díky těžbě zlata a stříbra stal ve 13. a 14. století jedním z nejbohatších v zemi a kolonizací zdejšího kraje mu nakonec patřilo několik desítek vsí a několik městeček. Dodnes lze stopy po dolování zlata v okolí Myslíva nalézt. Tehdy byla pravděpodobně založena i ves Myslív, i když první písemné zmínky o ní jsou až z roku 1352. Dominantou Myslíva je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 13. století. Kostel později prošel gotickou barokní přestavbou. Nedaleko kostela stojí barokní fara z první poloviny 18. století.
Obec byla dlouholetým působištěm malíře a spisovatele Ladislava Stehlíka, který zde učil v letech 1930-1945. Stehlík za svůj život napsal celou řadu básnických sbírek a za jeho největší dílo lze považovat trilogii Země zamyšlená, která je nepřebernou studnicí příběhů z tohoto kraje. Stehlík knihu i sám ilustroval. Památku Ladislava Stehlíka připomíná pamětní deska na budově bývalé staré školy, kde dnes sídlí obecní úřad. Myslív je východiskem do přírodního parku Plánický hřeben. Západně od vsi v lese Kákově najdeme Čertovu studánku, v níž podle pověsti vztekle bublá čert, který tu v zemi zmizel, když byl pokropen svěcenou vodou.

Pramen: Řezníčková Zdeňka, leták Mikroregion Slavník, vydal AgAkcent s.r.o., 2013

zpět

Fotogalerie


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív


Myslív

Myslív



zpět

Příběhy


Bílá paní 

Dva sousedé z Myslíva šli k soudu. Každý se vydal svou cestou, i když ještě donedávna byli spolu jedna ruka. Teď se vadili kvůli nějaké hlouposti. Pan soudce měl víc rozumu než ti dva dohromady a přiměl je ke smíru. I sedli si do hospody a vše notně zapili. Pak se konečně vydali domů. Když přišli na kamenný můstek mezi Štipoklasy a Nehodívem, spatřili ve tmě bílou postavu. Otočili se na patě a utíkají do blízkého lomu s vápenkou. Za ni se oba schovali, ani nedýchají. Pak jeden z nich vystrčil hlavu a běda! Bílá paní stojí naproti a prstem hrozí. „To máme z těch paragrafů, kdybychom se nesoudili…, teď si pěkně ležíme v posteli,“ zašeptal druhý. „Ba věru,“ připustil jeho druh. V té chvíli se bílá paní ztratila a oni bez nehody došli domů.

 Sázka očepec

Vedle pahorku za Kazy stojí na vrchách kaplička. Kdysi tu vysbírali všechno kamení, neboť přišel mor a muselo se pohřbívat za vsí. Pan farář pak na tomto místě nechal postavit kapličku. U ní se po nějakém čase začala zjevovat mrtvá bába se starodávným čepcem. Jednou se v sousední Loužné vsadili v místní hospodě. Kurážná děvečka se rozhodla o půlnoci pro ten čepec dojít. A opravdu tu sázku vyhrála. Jenže do rána zemřela a čepec zmizel.

Vodnická ovce

Jednou o žních si sedli ženci do stínu dubů na hrázi rybníka. Tu se kolem nich začala motat zaběhlá ovce. Všichni mysleli, že patří pasákovi, který nedaleko při potoce pásl ovčí stádo. Jeden hospodář ovci chytil a uvázal ke stromu. Když se šlo z pole, odvedl si ji domů a dal do chlívku. Ženě však nic neřekl a ráno odešel do práce. Když svačili a šel si pak k potoku umýt ruce, uviděl tu ovci zas. Jenže při ní leželo dítě v peřince. A tu s úlekem poznal, že je to jeho vlastní. Hned pomyslel na hastrmana a jeho kousky. Vzal dítě do náruče, jenže ovečka se k němu lichotila tak, že svou myšlenku zavrhl. Snad že by poblíž pracovala také jeho žena? Radši se sebral a nesl své dítě domů. Tam už běhala selka celá zoufalá, vždyť se jí dítě ztratilo, sotva na chvíli vylezla na půdu a v truhle cosi hledala. Tu se hospodář ohnal po ovci holí. Ta však uskočila a náhle z ní byl šeredný mužíček, který utíkal ze vsi pryč. Jenže po dvou týdnech dítě zemřelo. Lide si s ustrnutím povídali, že to jistě byla pomsta vodníkova.

Zlatohlav od Myslíva

Zlatohlav čili ohnivý muž se také zjevoval v lese sedláka Brožíka. Ještě po letech vyprávěl jeden staroušek, jak jej zlatohlav prohnal. To jednou s kluky pásli ještě za šera poblíž lesa. Tu najednou mezi ně vyběhl zlatohlav s hlavou ohnivou, takže se všichni rozutekli. Jen on prý se mu posmíval, takže ohnivý muž se velmi nahněval a hnal jej až téměř do vsi. 

Dudák v jámě vlčí

Je tomu už dávno, co žil v Myslívě velice šikovný dudák. Jeho umění bylo široko daleko známé, a tak si jej lidé zvali, aby jim o svátcích zahrál. Jednou šel hrát na konec masopustu do Neuraz. Všichni rozjařeně tancovali a když přišla půlnoc, dudák skončil, neboť nastávala doba postní. Mladá chasa však nedbala, penězi dudáka zanášela, takže nakonec hrál až skoro do rána. A to je ještě musel rychtář rozehnat.

Temnou lesní cestou si to dudák spokojeně vykračoval, v šátku mu zvonily peníze, jen hlava se mu trochu motala od nemírného pití. Tak nebylo divu, že zabloudil a spadl do vlčí jámy, které v těch dobách byly po lese nastraženy. Když se na dně probral z úleku a spočítal si všechny kosti, zrovna jej zachvátila hrůza. Naproti sobě spatřil divoké oči vlčí. Rázem vystřízlivěl a počal se modlit ke všem svatým. Zatím co odříkával modlitbičku, vzpomněl si, že prý vlci mají rádi muziku. A už spustil pěknou skočnou, takže po chvíli počal vlk kolem dudáka vesele skákat. A tak náš dudák musel hrát až do svítání. Teprve tehdy jej přišel vysvobodit hajný, přilákaný tou zvláštní lesní muzikou. Vlka zabil, dudáka z jámy vytáhl a domů doprovodil. Tam, v teple u kamen, se pak dudák dušoval, že už nikdy nebude o masopustním úterý hrát přes půlnoc.

 

Dudákova hruška 

Na cestě z Myslíva ke Zborovu stála prý dříve staletá, téměř již suchá hruška. O ní se říkalo, že v její koruně straší. Sedával tam na větvi ohnivý dudák. Kdo jeho hudbu slyšel, ten byl jako očarován a přicházel do všelikých pokušení. Proto lidé neradi kolem hrušky jezdili. Jen jeden sedlák z Myslíva chodíval tam tu čarovnou muziku poslouchat, až se z toho celý pomátl.

Pramen: všechny pověsti Ondřej Fibich, Prácheňský poklad, sbírka pověstí b. v.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


zpět








 
 pátek, 20. října 2017
 Svátek slaví Vendelín
 Aktuální teplota: 13.5 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 20.10.2017
Čas měření: 1
Teplota: 13.5°C
Vlhkost: 74.0 %
Rychlost větru: 0.0 km/h
Směr větru: 


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena