česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Velké Hydčice - Prácheň - zřícenina hradu


Základní data


Zříceniny hradu, který vyrostl na místě významného přemyslovského hradiště, a který se stal centrem okolního kraje - Prácheňska. Kamenný hrad vybudoval ve 13. století Bavor III. ze Strakonic, který dostal původní hradiště darem od Jana Lucemburského.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Velké Hydčice
poloha: 49°18'56.2 N, 13°40'53.4 E   512 m n.m.
adresa: Velké Hydčice - Prácheň, 341 01  Horažďovice
Zřícenina hradu Prácheň
Zřícenina hradu Prácheň



zpět

Detail


přístup: volný
email: ou@velkehydcice.cz
url: http://www.velkehydcice.cz
Zřícenina hradu Prácheň<br>
Zřícenina hradu Prácheň

Hradiště prácheň vzniklo jako součást hradské soustavy ranně přemyslovských Čech někdy v polovině 10. století. I přesto, že Prácheň ležela uprostřed rozsáhlých lesů poblíž jihozápadní hranice země, zaznamenali kronikáři soustředění obyvatel v jejím okolí již v 11. století. V podobném duchu se zmiňuje o Práchni i Vintířova legenda, když hovoří o " culusdam urbis, que Prahen dicitur confinium" - pomezí jakéhosi města, jež sluje Prácheň. Prácheňské hradiště bylo v dobách prvních Přemyslovců centrem nejen správním, ale i kulturním, řemeslným a vojenským. Vázala se k ní celá řada menších hradišť, která tvořila jakýsi prstenec kolem.

Z pomístních názvů, zasvěcení kostela svatému Klimentovi či názvu města Horažďovice můžeme vytušit, že se do jihozápadních Čech šířila víra z prostředí Velké Moravy, a to v průběhu první poloviny 10. století. Učedníci svatého Gorazda, přímého žáka věrozvěsta Metodeje, v tomto kraji s pomocí ostatků svatého Klimenta šířilo křesťanskou víru (ostatky svatého Klimenta byly přeneseny Konstatntinem a Metodějem z Říma během jejich misijní cesty na Moravu).

Hradiště na Práchni se jako nové centrum kraje stalo tedy přirozeně i centrem církevní správy. Jedna z prvním zmínek o Práchni se úzce váže na benediktiny. Roku 1042 totiž daroval kníže Břetislav pražským benediktinům území v Prácheňském kraji s centrem v Nezamyslicích, kde si tento církevní řád později zřídil probošství. I přes nedostatek historických pramenů existují zmínky o zdejších kastelánech. Roku 1184 zde sídlil Vítek, předek pánů z Rožmberka. V letech 1220 - 1222 Diviš, předek pánů ze Šternberka a roku 1264 je zde zmiňován Purkart, coby předek pánů z Janovic.

Soustava hradišť, mezi které patřila i prácheň, se rozpadla zhruba v polovině 13. století. V roce 1268 se soudní pravomoci přenesly na Vyšehrad a hradiště bylo víceméně opuštěno. Další kapitolu prácheňské historie začal psát až Bavor II. ze Strakonic spolu se založením hrazeného města Horažďovic. V započatém díle pokračoval jeho syn Bavor III., který je, podobně jako jeho otec zmiňován ve funkci purkrabího na hradě Zvíkově. Roku 1315 začal se souhlasem krále Jana Lucemburského budovat kamenný hrad, snad s cílem navrátit Práchni původní význam správního střediska svého panství. Není vyloučeno, že stavbou byla tehdy pověřena královská stavební huť, která stála např. za vznikem nejstaršího kamenného mostu v Písku. Hrad se svou podobou hlásil ke královským hradům s obvodovou zástavbou. Připojení flankovacích bašt coby aktivního obranného systému, bylo zřejmě přejato z francouzských hradů kastelového typu.

Těsně po dostavění hradu však Bavor III. umírá a jeho syn Vilém mění původní záměr využití Práchně. Hrad se od té doby stává pouhou trpěnou kulisou, neboť veškerá agenda se vyřizuje v Horažďovicích či Strakonicích. O poslední záchranu hradu se pokusil Půta Švihovský z Rýzmberka. Ten dostal svolení od krále Vladislava II. Jagellonského v roce 1473 - týkalo se stavby 4 hradů: rabí, Švihova, Pušperka a Práchně. Přestavby se nakonec dočkaly jen hrady Rabí, Švihov a částečně Prácheň. Dle slov Bohuslava Balbína dal "Půta i zbořený hrad na Práchni tak opraviti, že v čas potřeby se v něm mohlo bydleti". Eskapádou věn a dědictví mezi Půtovými potomky se hrad ocitl v polovině 16. století, kde je již v roce 1558 zmiňován jako "pustý zámek Prácheň". Od té doby byl hrad opuštěn a ponechán svému osudu.

O hrad se začali zajímat až počátkem 19. století Rummerskirchové, majitelé horažďovického panství. Na Práchni nechali mezi hradní zříceniny vestavět poustevnu, ze které dnes zbyly pouze obvodové zdi. O podobě poustevny se zmiňuje F.A.Heber ve své knize o hradech z roku 1848. Z knihy vyplývá, že z venkovní strany byla poustevna pokryta kůrou, uvnitř měla papírové tapety a na hřebeni střechy byla umístěna zvonička. Na vrcholu torza válcové věže vztyčili Rummerskirchové tři kříže v nadživotní velikosti.

V roce 1818 navštívil hrad Prácheň císař František I. a za národního obrození byl v roce 1868 odvezen kámen z hory Práchně do základů budovy Národního divadla.

Pramen: vysvětlující tabule Naučné stezky Prácheň, kterou realizovalo sdružení Šumařina o.s. s podporou Plzeňského kraje a města Horažďovice, 2011.

zpět

Fotogalerie










Zřícenina hradu Prácheň

Zřícenina hradu Prácheň


Zřícenina hradu Prácheň

Zřícenina hradu Prácheň



zpět

Příběhy


Příběhy k místu se vážící:

Prácheň – prácheňská zjevení

Na východním svahu pod prácheňským hradem se zjevuje celá řada duchů. Objevuje se zde například pan Půta Švihovský, jenž se nevlídně chová ke každému, kdo ho uctivě nepozdraví. Ví, prý o zakopaných pokladech, ale ještě nikomu neprozradil, kde jsou.

Prácheň – zlatá sova

Poklady se údajně nacházejí na straně kostelíka se hřbitovem. Říká se, že je střeží zlatá sova s rubínovýma očima. Poklady je možno spatřit jen jednou do roka a to na Štědrý večer, kdy se slouží půlnoční mše.

Prácheň – mrskání přízraku

V kostele svatého Klimenta na Práchni měli kdysi kus opotřebované metly, kterou bilo jedno dítě svoji matku ve Velkých Hydčicích. Když potom dítě zemřelo, vystrkovalo ruce z hrobu a matka je metlou tak dlouho mrskala až je zase stáhlo do hrobu. Metla byla vystavena jako varování všem zlobivým dětem.

Ves Prácheň

Kolem kostela svatého Klimenta stála kdysi stejnojmenná ves Prácheň. Ta vznikla zřejmě současně s hradištěm v 10. století. V průběhu 14. století byla odprodána Bavory ze Strakonic horažďovickým měšťanům. Nejstarším známým majitelem vsi byl Michal z Obytec.

Po jeho smrti roku 1404 si nárokovali jeho pozůstalost bratři Jan a Zbraslav ze Zahradky. Měla být náhradou za 100 kop grošů, které Michalovi z Obytec zapůjčili. Ves jim byla přiřčena roku 1414. Dalším majitelem vsi byl v roce 1417 Volna ze Zahradky. Roku 1433 si stěžuje Oldřich Leštnický z Práchně před městskou radou a Janem starším z Běšin (purkrabím na Velharticích), že mu nebyla doplacena suma za prodanou ves Prácheň, kterou od něj koupil sladovník Marta Holub za 78 kop. Ten přiznává, že zmíněnému Oldřichovi slíbil mimo kupní smlouvu ještě 10 kop grošů navíc. Nakonec mu z vlastní vůle vyplatil ještě o 5 kop navíc...

- toliko stručně z historie vsi. která zanikla spolu s hradem v průběhu 16. století.


Pramen: vysvětlující tabule Naučné stezky Prácheň, kterou realizovalo sdružení Šumařina o.s. s podporou Plzeňského kraje a města Horažďovice, 2011.

 

 

 

 

 


zpět








 
 středa, 13. prosince 2017
 Svátek slaví Lucie
 Aktuální teplota: -0.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 13.12.2017
Čas měření: 0
Teplota: -0.9°C
Vlhkost: 83.0 %
Rychlost větru: 5.0 km/h
Směr větru: Jihozápadní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena