česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Petrovice u Sušice - Kojšice


Základní data


Kojšice jsou místní částí obce Petrovice u Sušice

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Petrovice u Sušice
poloha: 49°12'17.1 N, 13°27'6.49 E   0 m n.m.
adresa: Petrovice u Sušice - Kojšice, 342 01  Sušice
Kojšice
Kojšice



zpět

Detail

Kojšice<br>
Kojšice

Ves byla založena ve svahu nad pstružným potokem a poprvé se o ní z historických pramenů dozvídáme v roce 1404. Tehdy se zde připomíná jakýsi Jan z Kojšic. Snad jeho syn, Racek z Kojšic, se stal mincmistrem v Kutné Hoře.

Někdy na přelomu 14. a 15. století byla ve vsi postavena gotická tvrz, o jejíž stavební podobě nic nevíme. Dokonce ani nemůžeme říct, kde stála. Záhy zřejmě zanikla, protože ještě před polovinou 16. století je připomínána jen samostatná ves. Hospodářské zázemí tvrze zajišťoval poplužní dvůr.

Asi ve druhé polovině 15. století se ves stala součástí panství hradu Rabí. V roce 1544 získali statek bratři Fridrich a Vojtěch Hořčicové z Prostého a od přelomu 16. a 17. století se zde připomínají Častalarové z Dlouhé Vsi. Po nich pak celá řada dalších šlechtických rodů (Lipovští z Lipovic, Fruweinové z Podolí, Stařimští z Libštejna, Kadovští z Kadova, Dohalští z Dohalic) a od 19. století i měšťanských rodin (Veithovi, Abelovi, Kalinovi, Forsterovi) - statkářů známých v Pošumaví pod trochu hanlivým označením "ovesní baroni". Jednalo se o zemědělské podnikatele (většinou nešlechtice), kteří vlastnili zemědělský statek - často s malým zámečkem - a pěstovali oves pro armádu. Zvláště mezi Petrovicemi a Hartmanicemi jich bylo hodně. Mnohdy měli ke svému sousedovi jen čtvrthodinku cesty.

Kojšický statek také několikrát ztratil samostatnost a byl nějakou dobu připojen k sousední Jiřičné či Volšovům u Sušice.

Kolem roku 1600 vznikla ve vsi nová tvrz, která stávala zřejmě v místech domku s věžičkou. V 18. století tvrz zanikla a vedle byl postaven zámeček tvořený obdélnou budovou. Zámeček byl pozdějí několikrát upravován, v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století získal romantickou podobu s věží zakončenou cimbuřím. Tehdejší majitel Emanuel Forstr si nechal vypracovat plány na náročnou přestavbu, ale kvůli velké finanční nákladovosti je realizoval jen z části. Přistavěl také přízemní domek s věžičkou. Do zámku se vstupovalo průčelím od východu.

V roce 1945 byl zámek poslednímu majiteli Georgovi O.F.E. z Heintschelu, rytíři z Heineggu zabaven za podporu fašismu.

Po válce zde měli své letní sídlo Sokolové ze Sušice, pak další podniky a instituce, které objekt příliš neudržovaly a nechaly ho chátrat.

Ferdinand Abele a jeho manželka Růžena rozená Veithová založili po polovině 19. století pod lesem samotu Prášilka jako hospodářské oddělení pro jalový dobytek. Vedle Prášilky se připomínají ještě další dvě osady - Mastilka a Kocanda. V té době bylo ve vsi 11 stavení, ve kterých žilo 76 obyvatel. V roce 1910 byla tato nevelká ves o sedmi domech jazykově smíšená - ze zdejších 52 obyvatel hovořilo 35 česky a 17 německy.

Kojšická lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) je státm chráněný památný strom. Obvod jejího kmene měří 670 cm a koruna stromu dosahuje výšky 22 m (měření 1998). Lípa je chráněna od roku 1985 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta. Její stáří je odhadováno na více než 400 let. 

Pramen: vysvětlující tabule v Kojšicích, autor: Ing. Martin Kříž
zpět

Fotogalerie




zpět








 
 čtvrtek, 17. srpna 2017
 Svátek slaví Petra
 Aktuální teplota: 13.4 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 17.8.2017
Čas měření: 0
Teplota: 13.4°C
Vlhkost: 92.0 %
Rychlost větru: 0.0 km/h
Směr větru: 


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena